Společně položili květiny na hrob prvního československého prezidenta Tomáše Garique Masaryka. Následovalo zalévání Vlčické lípy. 
Pátečníci ve složení akademiků - doktorů i profesorů: lékař Pavel Pafko, Václav Liška - předseda spolku Svatobor, Jana Dostálová – odbornice na potraviny, Jiří Šíma - sinolog, akademický malíř Karel Pokorný a další.


Společně zavzpomínali na profesorku Zuzanu Růžičkovou.Nechybělo pásmo o Praotci Čechovi – žákyně hudební třídy 5. ZŠ Kladno, zpěv a kytara Klárka Čermáková, Anička Krakovská a Irenka Petrlíková. Doktor Václav Liška, představil prezentaci k 310 letům založení ČVUT, konference Praha světová - výročí zápisu Prahy, Telče a Č. Krumlova na seznam UNESCO. Zarecitoval Václav Fikrle, na kytaru ho rovněž doprovodila Klárka Čermáková. Akademická malířka Renáta Kaiserová představila novou knihu. O hudební doprovod se postaral Jiří Sládeček na violoncello, emeritní člen České filharmonie.

Kdo jsou pátečníci:
Pátečníci je označení skupiny kulturních a politických osobností první Československé republiky z okruhu spisovatele Karla Čapka, kteří se u něj v pátek odpoledne scházívali. Páteční setkávání se stalo zavedenou „institucí“ kolem roku 1925, kdy si Karel Čapek pořídil vilu na Vinohradech, v tehdejší Úzké ulici (dnes ulice Bratří Čapků), a název pátečníci se všeobecně vžil roku 1927.

Mezi pátečníky patřili Karel a Josef Čapkové, T. G. Masaryk, Edvard Beneš, Josef Kopta, Ferdinand Peroutka, Josef Šusta (historik), František Langer, Eduard Bass, Karel Poláček, Václav Rabas, Jan Masaryk, Jan Blahoslav Kozák, Arne Laurin, rakouský spisovatel Karl Kraus, spisovatel a divadelní kritik Josef Kodíček, národohospodář Josef Macek, spisovatel František Kubka, lékař, politik a hudební skladatel Ladislav Prokop Procházka a Vilém Mathesius. (zdroj: Wikipedie)