Jak vlastně vznikl nápad uspořádat tuto mimořádnou výstavu?
Na podzim roku 1993 sešla kolem pilota Josefa „Cápy“ Capouška skupina lidí okouzlených balonovým létáním a založila klub. Ten nejprve fungoval v rámci slánského Aeroklubu. Po čase se osamostatnil a hledal si nový název. Ač většina tehdejších členů byla z Kladna, Prahy a dalších míst, my Slaňáci jsme byli tuším jen dva, nejvíce se všem líbil název Vzduchoplavecká společnost královského města Slaného. A u toho až dodnes zůstalo. Když jsme uvažovali, jak nejlépe oslavit čtvrtstoletí Vzduchoplavecké, setkali jsme se úplnou náhodou s tajemníkem Společnosti přátel Kamila Lhotáka a najednou se naše představy prolnuly. Kdo jiný výstižněji a krásněji vyjádřil své okouzlení balony, odvážnými muži na létajících strojích, krajinou v naší blízkosti, než právě malíř a ilustrátor Kamil Lhoták?

Nebylo by ale divácky vděčnější uspořádat nějakou leteckou akci?
Určitě by to byla hezká podívaná, ale ono to s balonovým létáním u nás není nijak jednoduché. Za prvé musí být vhodné meteorologické podmínky a za druhé blízkost zakázané letové zóny Ruzyňského letiště, kam nás převažující severozápadní vítr rychle nese, nejsou zárukou, že se trefíme přesně do dne, kdy by to šlo. Výstavu nám vítr neodfoukne. Shodou okolností nám ale přálo i to počasí a tak jsme mohli jakou součást vernisáže nabídnout návštěvníkům i „povznesení“ nad slánským náměstím v koši upoutaného balonu. Zájem byl obrovský. Pilot Petr Vítek svezl téměř stovku dětí a potom i dospělých. Věřím, že v řadě z nich zaplanula v nitru jiskřička touhy účastnit se balonářského života.

Co tedy mohou zájemci objevit zajímavého na výstavě v Galerii slánského muzea?
V prvé řadě téměř dvě desítky nádherných pláten Kamila Lhotáka, nejen s balonářskou tematikou. Mimo jiné úžasný obraz z roku 1978 Bílý jehlan (s červenými pruhy), v kostce zahrnující většinu Lhotákovských inspirací. Pochází ze soukromé sbírky a je poprvé veřejnosti představen právě u nás. Řadu fotografií a artefaktů z dvacetipětileté historie Vzduchoplavecké společnosti. Například proutěný koš našeho prvního balonu. Mimochodem, jde pravděpodobně o jeden z nejstarších zachovalých a dosud funkčních balonových košů. Díky naprosto skvělé spolupráci s pracovníky muzea je expozice doplněna řadou zajímavých depozitních exponátů. Namátkou mne napadá vysoké jízdní kolo, které jakoby vystoupilo přímo z Lhotákova obrazu. Vedle příjemného zážitku si mohou zájemci výstavy odnést i drobné grafiky a ilustrace, spolu s katalogem, v němž krom reprodukcí najde i přehlednou historii Vzduchoplavecké společnosti. A bonbónek na konec. Společnost přátel Kamila Lhotáka nabízí zájemcům také možnost zakoupit za mimořádně výhodné ceny takzvané AROPy – autorizované kopie na plátně ověřené podpisem Společnosti a panem Kamilem Lhotákem mladším. Každý obraz může mít jen několik takových reprodukcí, takže jeho sběratelská cena bude časem velmi vysoká.