Svým fanouškům se pětičlenná kapela představí již ve čtvrtek od 20.30 hodin. Na dotazy Kladenského deníku odpovídal jeden ze zakládajících členů skupiny, zpěvák, kytarista, básník a herec Robert Nebřenský.

Jak se těšíte do Kladna? Vystupovali už jste tu někdy?

Do Kladna se těšíme a to o to více, že jsme tam již vícekrát hráli. Víme, do čeho jdeme, do jakého prostředí a do jaké atmosféry. Pan vedoucí je osvícený podnikatel, kterému záleží na kvalitě programu. V sále jsou židle dopředu obsazené jmenovkami, něco takového nevidíme nikde jinde v České republice. Pódium je možná nejmenší, jaké známe, ale je pro nás pódiem velkých zážitků.

Ilustrační foto.
Právě jsme se narodili

Jak byste popsal hudební žánr, který hrajete?

Spíše než nějaký žánr nabízíme publiku ke sdílení celý nový svět. Náš svět svobody a radosti. Dáváme sobě a všem dalším při vzájemném setkání šanci stát se na chvíli lepšími. Koncert je nenápadně zásadní magický rituál, během něhož probíhá hromadná psychická operace všech zúčastněných.

Na co se návštěvníci vašeho koncertu mohou těšit?

Díky postavení kapely takzvaně na dotek, tu bude krom výše zmíněného třeba vzácná příležitost k pokusu spočítat během dvakrát šedesáti minut vystoupení všechny vrásky na mém čele. To výše zmíněné provedeme na půdorysu programového výběru skladeb ze všech období kapelové historie s důrazem na naší poslední desku Čaroděj.

Vzpomínáte na vznik kapely? Jak jste se poznali?

Dokázal bych si vzpomenout, ale pro naše současná vystoupení to není tak důležité. Důležité je, že ze zakládající sestavy, kromě Roberta Nebřenského, je v kapele po celou dobu přítomen hráč na klávesové nástroje František Svačina, garant kontinuity a strážce Vltavského pokladu.

Nehoda sanity s osobákem v Kladně na křižovatce Pražské ulice s Arménskou.
V Kladně havarovala sanita, tři lidé se zranili

Kde hledáte inspiraci?

Lapání nápadů je u mě spíš otázkou vnitřního naladění a koncentrace. Rozhodně potřebuji být sám. Výborné je to kdekoli v lese, nejlépe za chůze. Chůze může být i trochu rychlejší. Nesmím ale narazit na odpadky. To písničky nemají rády, leknou se a uletí.

Máte nějaký hudební vzor?

Nedostižných, inspirativních zdrojů máme všichni mnoho, ale nejvíce, co se dá pro přiblížení se k nim dělat, je snažit se být profesionálním sám sebou.

Co dále letos plánujete?

V současné době žijeme koncerty a pro koncerty. Stále přetváříme program, obměňujeme písně, aby i ti naši příznivci, kteří chodí častěji, slyšeli pokaždé něco nového. Nás taková situace drží pěkně ve střehu a těšíme se, jak na nově zařazené skladby pro tu čerstvost, kterou v sobě mají, tak na osvědčené kusy, které zas vyzařují sílu jistoty a dobře navazují kontakt s publikem. Pomalu si zvykám na myšlenku, že budu zase skládat a začneme zkoušet nové věci. Po natočení desky se vždy musím ze všeho nějak vzpamatovat a vytěsnit vzpomínky na poslední porod.

Vzpomínáte na nějakou humornou situaci, kterou jste s kapelou zažili?

Samozřejmě, někdy také vzpomínáme. Jsou to ale příběhy neveřejné. Veselé historky z natáčení přenecháváme hercům.

Ilustrační foto
V Černuci našli ženu bez známek života