Zážitek z hudby na 13 magických místech – i s výlety mimo střední Čechy do krajů Ústeckého a Jihočeského – nabídne celkem 16 akcí. Symbolicky festival začíná na ose mezi Řípem a Blaníkem: v Roudnici nad Labem, kde jeho akce v pátek zahájí varhanní koncert Vladimíra Roubala, a ve Vlašimi. Tam program bude pokračovat v úterý 14. června přednáškou varhaníka a dirigenta Adama Viktory, jenž představí velikána barokní hudby Jana Dismase Zelenku.

Ještě během června zavítá festivalové dění i do Prahy, kde o týden později, 21. června, sama Eibenová s Ensemble Inégal představí hudbu Antonia Vivaldiho dochovanou v českých archivech i skladby Jana Josefa Ignáce Brentnera; jeho nově objeveného českého současníka. Program pak bude pokračovat v Blatné, ve Vysoké u Příbramě, v Pátku nad Ohří, Jílovém u Prahy, Panenském Týnci, Nižboru, Roztokách u Prahy a Kosmonosech. „Hned tři akce se budou konat na Strži ve Staré Huti u Dobříše, dvě se odehrají v Novém Strašecí,“ upozornila za tým publicity festivalu Jana Bryndová. Eibenová připomíná, že v rámci festivalu často zní stará hudba, která se hrála v dobách, kdy mnohá z těchto míst ještě plnila svou původní funkci. „My je chceme znovu ukázat a oživit,“ připomněla pořadatelka. Vstupné se liší podle jednotlivých akcí; v průměru se pohybuje kolem 200 Kč.

Magická fontána 2022.
OBRAZEM: Živelná show. Magická fontána vypráví příběh Františka Křižíka

Právě na rozeznívání prostor se silným geniem loci klade zakladatelka mimořádný důraz. „Hudba zde rezonuje s jejich krásou i s jejich historií,“ konstatovala Eibenová. A nezastírá, že prostřednictvím hudby chce posluchače pozvat k návštěvě míst, která má sama ráda, a nabídnout spojení posluchačských zážitků s výletem. „Chceme, aby lidé pocítili intenzivní kontakt s múzami ve výjimečném a inspirativním prostředí bez pomoci techniky, mikrofonů, reproduktorů a kamer. A aby umělci byli v bezprostřední blízkosti diváků,“ shrnula cíle organizačního týmu festivalu.

Neklade proto důraz na koncertní sály či kamenná divadla. Naopak jí záleží na tom, aby programová nabídka byla co nejrozmanitější: vedle barokní hudby a písňových večerů tak festival nabídne i hudbu etnickou, židovskou, jež zazní v někdejší synagoze v Novém Strašecí, divadelní představení pro děti, kterému bude patřit nádvoří zámku v Jílovém u Prahy. Ale i zmiňovaný varhanní koncert, přednášky nebo výstavu. To vše sladěné s místy konání. Třeba do Památníku Karla Čapka přivezou Petr Kostka s Carmen Mayerovou pásmo Čapkových fejetonů. Vedle slavných interpretů se představí i dětští umělci – mimo jiné vystoupí violoncellový soubor ze ZUŠ Slaný a ZUŠ Kladno.

Hned dvě Lorety jako lahůdka

Jak může hudební festival přispět k poznávání pozoruhodných míst, Eibenová připomněla, když za návštěvnickou lahůdku označila možnost obdivovat hned dvě Lorety. „Tu známější, na Hradčanském náměstí v Praze, nechali postavit Czernínové významným barokním architektem Kryštofem Dientzenhoferem. K jeho třísetletému jubileu mu zde bude 21. června věnován slavnostní koncert. Závěrečný koncert 15. listopadu nás pak zavede do Kosmonos. I zde si stejný šlechtický rod nechal postavit Loretu – tentokrát ovšem mnohem podobnější té původní, italské,“ upozornila Eibenová.

Dvě růže z doby baroka
- Rosa Bohemica je nejen název festivalu, ale také vzácná barokní kniha. Právě její název se stal inspirací pro pojmenování festivalu. Jde o životopis sv. Vojtěcha od M. B. Boleluckého – a nechybí ani souvislost s hudbou: obsahuje i vůbec první doložený tisk písně Svatý Václave, jež po staletí prakticky plnila roli hymny.
- Inspirací pro obrazový doprovod představující festival se zase stala mapa Čech v podobě růže, která se objevila v Balbínových dějinách. Její název je Bohemiae Rosa – a dodnes se považuje za jakousi kartografickou pozoruhodnost.