Výstava učebnic latiny a dalších literárních děl v latinském jazyce Lingua latina semper viva – Latina stále živá, byla ve čtvrtek 9. července zahájena v Malé galerii Středočeské vědecké knihovny v Kladně. Zhlédnout ji zde je možné až do 1. září.

„Výstava představuje učebnice a cvičebnice latiny i klasickou římskou literaturu a latinsky psaná díla vzniklá v novější době. Mezi autory nechybí Caesar, Horatius, Tacitus, Cicero, Livius, Sallustius, Vergilius a další. Zastoupena je latinská poezie, próza i historická díla,“ informoval pracovník knihovny Jakub Pavlík.

Vystavené učebnice a gramatiky jsou ze současnosti i první poloviny 20. století, nechybí také knihy vydané ve druhé polovině 19. století. Zvláštní část výstavy tvoří čítanky pro studenty latiny s množstvím úryvků a ukázek latinských textů, které sloužily ke zdokonalení překladatelských dovedností.
„Z literatury spjaté s křesťanstvím je možné zhlédnout knihy, jejichž autory jsou Tomáš Kempenský nebo Ignác z Loyoly. Vystavena je i Philosophia lacentis napsaná podle vzoru Tomáše Akvinského. K pěkně zpracovaným dílům patří misálky a další drobné tisky. Nechybí také latinské breviáře. Vystaven je rovněž Codex iuris canonici – Kodex kanonického práva v latinsko–českém překladu, jenž už patří k novodobé odborné literatuře. Ze současných překladů latinských textů je k dispozici kniha O milosti a svobodném rozhodování Bernarda z Clairvaux a výbor z latinské duchovní poezie Vexilla regis. Obě byly vydány před pěti lety v překladu Markéty Koronthályové,“ sdělil Pavlík s tím, že vystavené dokumenty jsou zapůjčeny ze soukromé sbírky.

Latina je považována za mrtvý jazyk a nepatří tak mezi současné aktivně užívané jazyky. Za latinu současnosti je tak považována angličtina, která má v mezinárodní komunikaci obdobnou roli, jakou historicky po dlouhá staletí měla právě latina.

Čím je tedy latina pro dnešní studenty užitečná? „Pomáhá rozvoji logického myšlení, protože má velmi přesná a důsledná gramatická pravidla. Zároveň nám umožňuje vnímat vlastní mateřštinu a uvědomit si její bohatství, vyjadřovací možnosti, hranice i mantinely. Každý z jazyků má totiž něco, co nedokáže vyjádřit, k čemu použije opis nebo jiné řešení. Latina například neumí říci jednoslovně ano, ani pomocí jednoho slova vyjádřit děkuji. Nemá také vykání, ani zdvořilé onikání. Proto všem tyká. Velmi přesně a pečlivě vyjadřuje následnosti a posloupnosti dějů. ví,“ uvedl Pavlík.

Latina je hodně podobná češtině. „Je mnoho slov, která zní a píší se v latině i češtině stejně, ale mají zcela odlišný význam. Slovo lupa označuje v latině vlčici, slovo rána žábu, slovo rámus větev nebo ratolest. Mnohovýrazů naopak používá čeština ve stejném nebo podobném významu jako latina - aplaus, dekubit, kurátor, potenciální, škola, kauza, slovo kurzor, které zná každý uživatel výpočetní techniky, v latině označuje běžce nebo také posla a o slově traktor při jeho vyslovení nejspíš netušíme, že také pochází z latiny. To, že latina je mrtvým jazykem, je vhodné vyslovit trochu v uvozovkách, trochu s otazníkem. Žije totiž v mnoha termínech, slovech a ve vyjádření mnoha jazyků,“ dodal Pavlík.