Jen pro připomenutí: Kladenský uličník vyšel před dvěma lety a jeho obsah se zabýval především výkladem názvů ulic. Nové dílo si vzalo za úkol vysvětlit vznik místních a pomístních názvů v Kladně, například z jakého důvodu se říká švermovské části Na Koreji. Věnuje se také pověstem a příběhům s konkrétním místem spjatých.

Přípravě díla věnoval autor dva roky. „Čerpal jsem převážně z kronik. Literatury a pramenů k tomuto tématu jsem měl k dispozici poměrně dost, ale jejich prostudování bylo náročné,“ vysvětlil Jaroslav Vykouk ml.

Jedinečnost Kladenského tuláka spočívá v unikátnosti zpracovaného tématu, které podle badatele ještě nikdo takto komplexně nezpracoval. „Pokud vím, kniha o místních a pomístních názvech ještě vydána nebyla. Jediné, na co jsem narazil, byl spis, který mapuje okolí Lánska od tamního obyvatele,“ vysvětlil autor.

Publikace má 181 stran a skládá se ze dvou částí. Je plná zajímavostí, které jistě překvapí nejen obyvatele Kladna. „Mě osobně při psaní zaujala řada věcí, ale jednu z největších rarit jsem objevil ve Švermově-Motyčíně, kde se nachází Vyšehrad s kapličkou, ve které byl ojedinělý zvon v celém světě, jelikož jako jediný nenesl jméno žádného světce, ale jmenoval se T. G. Masaryk. Bohužel tuto raritu, jak to tak bývá, někdo ukradl. Historie zvonu je také složitá, byl velmi dlouho ukrytý, poté byla celá kaplička obnovena,“ poodhalil mnohá tajemství Jaroslav Vykouk ml.

Ačkoliv křest nové knihy autora teprve čeká, má mnoho nápadů a inspirace na další díla. Kladenskému deníku prozradil, že další publikace bude vycházet z žánru literatury faktu, velmi silný je prý příběh velmi známé učitelské dynastie.

Nejen milovníky lokální historie potěší množství vzácných fotografii, které kniha obsahuje. „Fotografie použité v díle jsou z části získané ze Sládečkova vlastivědného muzea a z části jsou mé vlastní. Řada snímků je uveřejněna vůbec poprvé, například Sbor dobrovolných hasičů Motyčíně. Jen pro zajímavost: na obálce knihy je právě jako postava Kladenského tuláka vyobrazena dobová fotografie mého otce Jaroslava Vykouka staršího,“ informoval autor.

Při otázce, jaké místo v Kladně má kronikář města nejraději, musel tázaný přemýšlet. „Pokud si nám vybrat místo v Kladně, které se mě osobně nejvíce líbí, musím zmínit Sletiště. Je ojedinělé, takový prostor už jinde nenajdete. Naopak se mi nelíbí práce, již Kladnu po sobě zanechal architekt Václav Hilský, podle jehož vize měly být v centru města jen samé paneláky,“ vyjádřil se.