Právě k 100. výročí vzniku Československa se Památník Lidice rozhodl představit výstavu Lidičtí muži v boji za svobodu, která si klade za cíl seznámit veřejnost s dosud neprávem opomíjenou kapitolou historie Lidic. Jen hrstka zasvěcených totiž ví, že se lidičtí zapojili do boje za svobodu Československa v obou světových válkách a vlast byli připraveni bránit i v osudném osmatřicátém roce. Již v letech první světové války vstoupilo hned šest mužů z Lidic do řad čs. legií a na frontách v Rusku (František Maštalíř, Josef Šebek, Karel Podzemský, Josef Šroubek a Josef Koutný) a Itálii (Antonín Spal) bojovalo za naše osvobození a nezávislost.

Lidičtí muži nezaváhali ani v osudném osmatřicátém roce, kdy se jednoznačně postavili na stranu těch, kdo žádali vládu republiky, aby řekla rozhodné ne požadavkům henleinovců. Po vyhlášení všeobecné mobilizace v září 1938 pak bez výjimky nastoupili ke svým útvarům a vlast byli připraveni bránit se zbraní v ruce. Namísto války však přišla zrada, ústup bez boje a v březnu 1939 okupace. Mezi těmi, kdo se tehdy rozhodli odejít za hranice a tam bojovat za svobodu těžce zkoušené vlasti, nemohli chybět ani muži z Lidic. Poručíci Josef Horák a Josef Stříbrný se do boje proti nenáviděnému nacismu zapojili jako příslušníci britského královského letectva, avšak nejen oni.

Lidičtí měli totiž svého zástupce i v bojích u Tobruku na Středním Východě. Rodák z Lidic Karel Radvanovský zde konal službu ve štábu Československého pěšího praporu 11 – Východního, a to jako jeden z blízkých spolupracovníků jeho velitele podplukovníka Karla Klapálka. Hovoříme-li o lidických mužích a jejich boji za svobodu, nesmíme zapomenout ani na ty, kdo položili své životy na oltář vlasti v osudném červnu 1942. Nepadli sice s puškou v ruce, avšak jejich smrt jasně ukazuje, že domácí fronta, jejímiž hrdiny se stali, byla v mnoha případech místem mnohem krutějším než skutečné bojiště.

Výstava Lidičtí muži v boji za svobodu se koná v areálu muzea Památníku Lidice ve výstavní síni In Memoriam do 29. května. Lidický památník je otevřen denně od 9 do 16 hodin. Autorem výstavy je historik Eduard Stehlík, vstup je zdarma.

Autor: Filip Petlička