Spisovatelka Zora Dvořáková se narodila v Kladně v roce 1934. Po absolvování obecné školy vystudovala osmileté gymnázium, které zakončila maturitou v roce 1953. V obtížném období první poloviny 50. let nebyla z kádrových důvodů přijata ke studiu na vysoké škole a odešla pracovat jako učitelka do pohraničí.

Teprve po částečném uvolnění politické situace se na vysokou školu dostala a vystudovala historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Následně pracovala v oboru památkové péče. V období kolem osmašedesátého roku se politicky angažovala a hned na počátku normalizace byla ze zaměstnání propuštěna.

To už ale měla za sebou své literární začátky, i když její první kniha o prezidentu Masarykovi Než se stal prezidentem si na své vydání musela počkat více než dvacet let.

Od roku 1971 se Dvořáková věnuje výhradně povolání spisovatelky, když se z velké většiny zaměřuje na literaturu faktu. Její knihy lze rozdělit do dvou tematických okruhů. Prvním jsou díla z oblasti výtvarného umění, jemuž se spisovatelka také sama věnuje. Ten normalizátorům nevadil.

,,Jedná se o monografická díla o významných osobnostech našeho výtvarnictví. V sedmdesátých a osmdesátých jsem napsala například knížky o Františku Matouši Klácelovi, Josefu Zítkovi a Josefu Václavu Myslbekovi,“ upřesnila Dvořáková.

Dalšími tituly uvedeného období jsou například publikace Stezkami domova a inspirace, Když ještě nebyli slavní nebo Indie, touho má.

,,Z té doby trochu vymyká knížka o zakladateli Sokola Miroslavu Tyršovi s názvem Miroslav Tyrš – prohry a vítězství, která však vyšla až těsně po listopadu 1989, a to u příležitosti ustavujícího sjezdu Československé obce sokolské, kterého jsem se osobně zúčastnila,“ sdělila autorka, která je angažována v obnovené sokolské organizaci a je členkou TJ Sokol Kladno v župě Budečské. Nejen v Kladně, ale i v pražském Tyršově domě pořádá pro členy Sokola různé přednášky, besedy a účastní se tematických seminářů.

Po sametové revoluci se Zora Dvořáková konečně mohla věnovat i druhému okruhu, kterým je problematika protikomunistické rezistence.

,,Po listopadu 1989 mi vyšly například knihy Z letopisů třetího odboje, Smrt pro tři ministry, Navzdory nenávisti a mstě, Politikové na útěku nebo beletristická knížka Zkáza zeleného čtyřlístku, která však čerpá z devastace selského stavu po nástupu komunistického režimu, a to na skutečném lidském osudu,“ řekla Zora Dvořáková.

Její zatím poslední knihou z dubna letošního roku je velmi bohatě fotograficky doplněná To byla Milada Horáková - ve fotografiích a dokumentech.

,,Již dříve jsem ve spolupráci s Jiřím Doležalem napsala knihu O Miladě Horákové a Milada Horáková o sobě. Teprve poté jsem při rozsáhlých studiích archivů, především ministerstva vnitra, nečekaně objevila velikou naditou a zapečetěnou obálku, v níž bylo velké množství fotografií a dokumentů týkajících se Milady Horákové a jejího manžela. Nepochybně jde o materiály, které byly státní bezpečností zapečetěny v den, kdy byla Milada Horákoví zatčena,“ informovala Dvořáková.

Právě na základě těchto fotografií vznikla naposled jmenovaná kniha, která má mnoho zcela nových údajů. Je vhodně sestavena. Čtenář má hned vedle textu doprovodné fotografie a naskenované dokumenty, takže kniha může trochu připomínat zpomalený film. Vše je chronologicky uspořádáno od narození Horákové až po její popravu.

Spisovatelka Zora Dvořáková je také šéfredaktorkou ročenky Slánský obzor, vydávané Společností Patria, Vlastivědným muzeem Slaný a Okresním archivem Kladno a šéfredaktorkou čtvrtletníku Masarykův lid, vydávaného Klubem Milady Horákové. V posledních letech obdržela celou řadu velmi významných ocenění. Jsou jimi například literární cena Miroslava Ivanova či ceny E. E. Kische. Letos na podzim převzala také Cenu města Kladna.

Autor: Luboš Hora