Jitka Švihálková míří na všechny sportovce

Jitka Švihálková se narodila v roce 1977, vystudovala Obchodní akademii ve Slaném, je vdaná a má dvě děti. Právě přes ně se ke sportu dostala. Dvacetiletý syn David hrál fotbal za SK Kladno i za Duklu Praha, ale v šestnácti přešel na atletiku, kde přišel na chuť vytrvalostnímu běhu. Je mu věrný dodnes, ale jako student ČVUT (informační technologie) se mu věnuje jen pro radost. Mladší dcera Andrea (18 let) ještě sportuje závodně. Ve sportovním aerobiku dosáhla velkých úspěchů, stala se mistryní Evropy i světa. Je studentkou Sportovního gymnázia v Kladně a zároveň trénuje Děti na startu. „Na děti jsme samozřejmě pyšní. Já sama jsem nikdy nesportovala, ale tah na branku mám,“ směje se účetní, která se celý život zabývá především stranami Má dáti Dal.

Zdroj: Deník / Michal Bílek

U psaní článků byla prvním impulzem také dcera, přesněji článek o ní v Kladenském deníku. Zjistila, že i ji samotnou by bavilo psát. „Psát o jiných dětech, o dalších sportovcích, v tom vidím smysl. Chci svými články morálně podpořit sportovce a jejich rodiny, ocenit jejich úsilí, snahu, říct jim, že někdo fakt smeká klobouk před tím, co dělají a co vše musí mnohdy obětovat,“ vysvětluje Jitka Švihálková. „Víte, ode mě je to vše takové ´amatérské´, ale o to čistší, oproštěné od politikaření a různých tlaků. Samostatnost si chci držet dál a postupně svůj web sportmix.news rozšířit. Přijímám kritiku od okolí a z kritiky se hodně umím poučit a věci příště udělat lépe,“ doplňuje autorka textů o nadějných sportovcích.

Zdroj: Deník / Michal Bílek

Nápad na zrod sportovních webových stránek v sobě Jitka Švihálková nosila delší dobu, ale s aktivní realizací začala až letos v únoru a před měsícem vše vypuklo! Aktuálně jí tvorba webu zabírá veškerý volný čas. „Mám radost z toho, když mohu potěšit ostatní. Zatím se ke mně dostávají samé pozitivní ohlasy. Známí a přátelé mě kdysi začali sami oslovovat, zda bych jim nemohla napsat nějaký text na jejich webové stránky či facebookové profily. Takhle to šlo pořád dokola vlastně už řadu let, vše na sebe nenásilně navazovalo,“ tvrdí Jitka Švihálková.

Zdroj: Deník / Michal Bílek

Ta postupně začala přispívat i na stránky Kladenského deníku, následně mediálně pomáhala projektu Děti na startu i Českému svazu aerobiku. „Je to vlastně všechno hodně propojené. Přes aerobik a jeho manažerku Jitku Literovou jsem se dostala k Dětem na startu, díky Dětem na startu jsem se zase seznámila s veslařem Lukášem Helešicem, s nímž jsem psala první větší článek o konkrétním sportovci. Tak nějak to celé začalo a já postupně oslovovala nadějné a talentované lidi, s nimiž jsem se nějakou náhodou v životě potkala. Například jachtařku Klárku Himmelovou z Unhoště, autokrosaře Vendu Kindla z Tuchlovic, tanečníka Jana Buranta ze Dříně, atleta Tomáše Dvořáka z Kladna a další. Od jednotlivců pomalu přecházím v psaní o celých klubech,“ vyjmenovává Jitka, která si pochvaluje spolupráci s kolegy z firmy Merch53, kterou vede bývalý kladenský hokejista Jiří Kameš. „Kluci z firmy jsou výbornými poradci. Pohybují se v prostředí sportů a díky tomu i já získávám hodně informací, postřehů, nápadů, hodně se zde inspiruji.“

Zdroj: Deník / Michal Bílek

Od sportovců slýchává kromě kladných věcí také často o té horší straně, kterou přináší popularita, talent a úspěch. Někdy o tom prý napíše knihu – materiálu má na rozdávání. „Lidé a jejich příběhy mě hodně inspirují. Například rozhovor s atletem Vítkem Hlaváčem o něm a jeho sestře, tak z toho mě doposud mrazí, když vidím, jaké mají lidé osudy a jací jsou bojovníci. A vždycky ráda napíšu o akcích typu Společně proti bezmoci (podpora boje proti nemoci ALS), to je moje parketa. Smekám před všemi, co takto pomáhají, a jsem ráda, že o tom pak mohu napsat a šířit tuto záslužnou činnost alespoň takto dál,“ dodala Jitka Švihálková.

Zdroj: Deník / Michal Bílek

Žena, která ukazuje, že nikdy nevíte, kam vás cesty osudu nakonec dovedou.

Zdroj: Deník / Michal Bílek