Petr Jasinčuk: Brumle, láska na první poslech
Petr Jasinčuk (36) se narodil ve Slaném. Nejdřív studoval chemii, pak informační technologie. V posledních devíti letech se zabývá hrou na hudební nástroj s názvem brumle, který patří do skupiny idiofonů. To jsou nástroje, které vydávají tóny a zvuky chvěním sebe sama, nikoliv chvěním membrány, struny nebo vzduchového sloupce. Žije ve Slaném žiji s přítelkyní Janou a společně vychovávají čtyři dcery.
Zdroj: Deník / Kateřina Nič Husárová
Poprvé ve svém životě jsem viděl na brumli hrát ve Sluneční čajovně v Kladně. Nástroj mě uchvátil a po čase jsem mu propadl. Brumle patří ke skupině nástrojů, které jsou velice staré. Hráli na ně lidé již v pravěku. Česky nazýváme takové nástroje samozvučnými. Mezi největší a nejznámější představitele této skupiny patří zvony. Co se týká brumle, někdo ji tvarem připodobňuje k otvíráku na láhve, jiný v nástroji vidí prostředek na zubní hygienu.
Zdroj: Deník / Kateřina Nič Husárová
Nástroj mě uchvátil a po čase jsem se rozhodl se mu věnovat naplno. Moje přítelkyně je velice pozorná a všimla si, že mě brumle tehdy v čajovně zaujala. Takže jsem ji od ní jednou dostal k svátku. Začal jsem na ni zkoušet hrát. Jelikož jsem ale narazil na své limity a nevěděl, jak dál, začal jsem pátrat na internetu, jak bych hru na brumli mohl zdokonalit.
Zdroj: Deník / Kateřina Nič Husárová
Zatím nejstarší dochovaný nález brumle je čtyři tisíce let starý, nalezené v čínské provincii. Jedná se o kostěné kouxiany. Rozlišujeme brumli je retní, která se přikládá ke rtům a zubní. Ta se přikládá přímo na zuby. Já osobně používám brumli zubní. Musí se to ale umět. Pokud do toho člověk třískne, může vám to zlomit zub.
Zdroj: Deník / Kateřina Nič Husárová
Sibiřští šamani používají brumli dodnes. Používá se hodně v Mongolsku a úplně ze všeho nejvíce se na ni hraje v Jakutsku. V tamní republice Sakcha mají dokonce národní svátek brumle. U nich se to jmenuje Khomus. Lidé se sejdou, mají divadelní představení, představují se na něm známí performeři. Mají kostýmy, které vypadají jako brumle, stejně tak jsou lidé oblečeni do krojů.
Zdroj: Deník / Kateřina Nič Husárová
S brumlí jsem se posléze sžil a hrál jsem hodně a dlouho, až mě napadlo, že by bylo dobré dát se dohromady s někým dalším. Po čase se mi podařilo vyloudit z brumle daleko více tónů než na počátku. Paleta tónů byla už výrazně širší. Do té doby jsem se učil metodou pokus, omyl. Poslouchal jsem nástroj, snažil se hrát rytmicky a do toho zkoušel melodii.
Zdroj: Deník / Kateřina Nič Husárová
Po čase jsem se začal zlepšovat a mým vzorem se stal brumlista Aron Szilágiy, který je synem výrobce již výše zmíněné brumle. Vyšla z toho potřeba toho člověka navštívit osobně. V roce 2012 jsem hledal, kde Aron učí. Našel jsem v Německu Ancient Trance Festival ve městě Taucha poblíž Lipska .
Zdroj: Deník / Kateřina Nič Husárová
Snažím se dávat lidi dohromady a uchopit to téma, aby bylo přenositelné. Mám ambice, vytvořit školu brumle, aby vznikl nějaký řád, i přesto, že to je nástroj, který není zaškatulkovatelný. Můj sen je, udělat z této alternativní hudby nějakou kapsli ve středním proudu, aby to mělo dostatečnou váhu. Společně vystupuji s uskupením Nigunatica. Můj projekt je Brumlista - Spiritual Beats.
Zdroj: Deník / Kateřina Nič Husárová