Tvrďák Jakub Ibl: Někdy jedu na autopilota, hlavně ale na dřině

Provozuje ho už deset let, pojmenoval tajemně - Mystery Gym a kromě bojových umění si tady můžete zacvičit třeba i jógu. A proč Mystery? „Hakim jednou pozval na seminář Daniela Landu. Ten nám ukazoval různá dechová cvičení a meditaci. Tam jsem se skutečně setkal s něčím, co mne přesahuje. I během zápasů jsem zažíval věci, kterým jsem nerozuměl. Tak jsem se tím začal zabývat hlouběji. No a z různých těch meditačních, mysteriózních stylů a směrů mne nejvíce oslovila runová mystika. Nakonec se to odrazilo i v názvu klubu,“ vysvětlil už před časem Jakub Ibl.

Zdroj: Petr Šikola

Ten se v Mystery Gymu soustředí kromě své závodnické kariéry také na přípravu svých svěřenců a vedení Gymu. Teď čekají v rodině přírůstek a pomalu, ale jistě kvůli tomu začíná dávat přednost přípravě svých svěřenců. „Furt ale trénuju, jsem ready a nechci věšet boxerky na hřebík, protože boj mi chybí a já jsem prostě válečník, jehož srdce i duše patří do ringu. Teď mi to situace nedopřává, ale zase se vrátím,“ slibuje.

Zdroj: archiv J. Ibla

Zájem o kontaktní sporty sílí v Čechách i na celém světě. Vnímá to i Jakub Ibl, nicméně také vidí, že ne každý vydrží. „Náš sport je totiž velmi tvrdý a lidé to často nevydrží. Nicméně celosvětově jdeme nahoru, lidé mají velký zájem, pořád větší. Borci jako Connor, nebo u nás Vémola, tomu dělají velké promo," říká Ibl, u něhož prý také roste spousta nadějných bojovníků.

Zdroj: Deník / Rudolf Muzika

„Ale chce to ještě čas, aby dozráli. Dál než ostatní je Filip Barcal, který přes nízký věk osmnáct let už bude áčkovým zápasníkem, tedy bude mít deset zápasů a výš. Aktuálně má ale zraněnou nohu a čeká ho operace,“ lituje Jakub a z dalších nadějných borců jmenuje ještě Michala Vacka a Kubu Mazzoliniho. „Ten je hodně dravý, přemýšlivý a ničím jiným nežije než přípravou. Je to kluk z ulice, jemuž jsem dal boxerky a dělám mu druhýho tátu. Je to ale nadšenec a těším se na jeho první zápas,“ zasní se tvrďák Ibl.

Zdroj: Petr Šikola

Sám se už se ringu postavil mnohokrát a zejména v rámci Hakimových Nocí válečníků svedl nejednu úchvatnou bitvu. „Bylo to pět nebo šest bojů přímo v Kladně. A doma je to záludné. Člověk by rád zazářil, jenže zároveň chce udržet vnitřní klid. Pro mě je to ale motorem zápasit před vlastním publikem, mám to rád,“ vypráví bijec, jenž byl u zrodu slavných kladenských Nocí válečníků. Vyhrál tady titulový pás, ale byly i horší chvíle: „Poslední zápas jsem tam dost šeredně pros..l (smích). Tohle se prostě stane, jedna tvrdá brada a zbytek zápasu už jsem sice ustál, ale byl to jen boj. Už jsem jel na autopilota, nesmrtelnost a vzýval všechny bohy. A nestrnul jsem to,“ chechtá se. Nejraději pak vzpomíná na zápas před deseti roky s tehdejší boxerskou jedničkou Václavem Pejsarem. „To byla strašná válka do posledních sil před úžasným publikem a byla z toho remíza,“ dodal bojovník Jakub Ibl.

Zdroj: Bohumil Kučera