Zvířata stmelují kolektiv. Dětem navíc pomáhají navazovat přátelství

Pavla Predigera provází zvířata celý život. Už jako malý kluk měl domácí mazlíčky, svůj profesní život zvířatům dokonce zasvětil. Provozuje totiž veterinární kliniku v Trhových Svinech na Českobudějovicku.

Rodič musí být i dozorcem

„Můj tatínek je vášnivý chovatel poštovních holubů a moji sourozenci vždy chovali alespoň andulku nebo jiného okrasného ptáčka. Pro mě byla jako první volba morčata, která jsou nenáročná na chov - nakrmit a napojit je a pak už se s nimi jen mazlit a pozorovat je,“ vzpomíná na své dětství. Dnes na svém statku kromě ovčáckého psa chová i slepice, husy, krůty, hrdličky, želvu, oblovky a v neposlední řadě včely.

U dětí je podle něj vhodné začít s nenáročným chovem, aby si vůbec přivykly pravidelnému režimu. „Jako rodič musíte počítat s tím, že budete muset dbát na to, aby se dítě řádně staralo a někdy také přiložit ruce k dílu a zastat pozici chovatele a někdy také dozorce,“ vysvětloval. „Jednou jsem například musel amputovat nohu křečkovi a když jsem se dotyčné maminky ptal, jak ke zranění došlo, tak mi její čtyřletý synek plačky sdělil, že chtěl křečka svézt v autíčku a on se mu tam nějak nemohl vejít,“ přidal jeden smutný příběh z praxe veterináře.

Mazlíček vedle dítěte může trpět. Lze to však vybalancovat

Dodal, že pro malé děti okolo tří let jsou nenáročné oblovky. „To jsou velcí šneci, které rosíte a jednou za čas jim podáte krmení, případně sépiovou kost na růst ulity a potom je celá rodina může pozorovat jak rostou, dělat šnečí závody. Dalším nenáročných zvířetem jsou třeba strašilky,“ vysvětloval.

Důležitá je pohoda zvířat

Jemu a jeho ženě se v průběhu let narodily tři děti, a tak sám na vlastní kůži viděl v obličejích svých dětí onen prosebný výraz, když jej přemlouvaly k pořízení nějakého domácího zvířete. Úspěšně, na statku k tomu všemu tak přibyli ještě králíci. „Řekli jsme, že ano, ale příčilo se nám je strčit do ‚králičího paneláku‘, takže králíky chováme ve výbězích čtyři krát tři metry s možností hrabat si nory, schovat se a podobně,“ poukazuje Pavel Prediger na pro něj důležitý prvek, tedy welfare neboli životní pohodu zvířat.

Jaké zvířátko pro děti je vhodné? Takové, které si bude s nimi rozumět

U jeho dětí jsou v žebříčku oblíbenosti na samotném vrcholu husy. „Respektive housata, která každý den rádi vodí na pastvu, aby se nažrala čerstvé trávy. Samozřejmě musíme být ostražití k husám, kdy houser si hlídá svůj harém, takže když jdou děti k drůbeži do výběhu, tak mají proutek na odhánění,“ vysvětluje trhosvinenský veterinář.

Největší výzvou, která je v ale rámci zvířat potkala, byly včely. „Po tom, co jsme dětem vysvětlili, jak jsou pro nás včely prospěšné a motivovali je tím, že má každé z dětí svůj barevně odlišený úl, tak přidávají rády ruku k dílu a pomáhají nám se o včely starat,“ prozradil Pavel Prediger fígl.

Děti učí i o smrti

Své děti chce naučit hlavně to, aby si přírody vážily i toho všeho, co nám jako lidem nabízí a dává. „Chov zvířat a soužití s dětmi má podle mě jednoznačné výhody, protože se tím děti učí zvířatům porozumět. Zjišťují, že to není jen o tom si s nimi hrát a pozorovat je, ale také jim musí jejich příbytky vyčistit, napojit a nakrmit je a v případě nemoci se o ně postarat,“ poukázal na to, že i zvířata jsou živým tvorem, který má své potřeby. „Nedávno u nás byla i mateřská školka se podívat na zvířátka - jehňátka a housátka, takže zvířata obecně stmelují kolektiv a jsou prvkem, který dětem pomáhá se kamarádit s jinými dětmi,“ poukázal na další pozitivum interakce dětí a zvířat.

Uvažujete o pořízení domácího mazlíčka? Pozor na levná zvířátka a množírny!

Jednou z nevýhod je podle něj nutnost sehnat někoho, kdo by se o ně staral, když chce jet se svou rodinou na dovolenou. „To jsme vyřešili automatickými napaječkami a rodiči či sousedy, kteří například vypustí drůbež na pastvu,“ podělil se Pavel Prediger o své zkušenosti.

Dalším možným problémem může být přebytek zvířat, který je podle něj potřeba umět zredukovat. „Týká se to porážení zvířat. Děti jsou chápavé a když jim vysvětlíme, že zvířatům nabízíme podmínky k chovu, které jsou pro ně vhodné a dobře se o ně staráme, tak potom mláďata, která jsou určena k jídlu, můžeme v jejich dospělosti porazit - omráčit a vykrvit, aby se netrápila - a my je mohli konzumovat. S tím také vyvstává otázka smrti, se kterou se tak děti setkají a vyrovnávají se s tím již v útlém věku, což je podle mě důležité,“ uzavřel povídání.

Jak žijí zvířata na statku: