Cristiano Ronaldo
close info Zdroj: ČTK/AP/ Martin Meissner zoom_in Cristiano Ronaldo po vyřazení na MS
Slzy portugalského fešáka po vyřazení ve čtvrtfinále byly jedním z památných momentů turnaje v Kataru. Sice skóroval na rekordních pěti šampionátech v řadě, ale nestačilo to. Alespoň má s národním týmem jedno zlato z mistrovství Evropy. A „pár“ dalších trofejí…
„Můj velký sen se rozplynul,“ konstatoval hořce muž, který v portugalském týmu v Kataru nakonec vypadl ze základní sestavy a o jeho chování kolovaly dost nepěkné zvěsti.
Johan Cruijff
close info Zdroj: ČTK / imago sportfotodienst zoom_in Johan Cruijff na MS 1974
Jeden z nejlepších fotbalistů všech dob šéfoval Nizozemcům na jejich tažení do finále MS v roce 1974, tam ale skvěle hrající „oranjes“ nestačili do domácí Němce. Byl to jediný šampionát, na který Cruijff jel, a nepochybně byl jeho nejvýraznějším aktérem. O čtyři roky později byli Holanďané v Argentině znovu stříbrní, ale jejich lídr už u toho nebyl – ukončil (prý kvůli manželce) reprezentační kariéru.
Paolo Maldini
close info Zdroj: ČTK / AP zoom_in Paolo Maldini (vlevo) na MS 2002
Italská ikona hrála na čtyřech šampionátech, ale bez zlaté tečky. Dodnes drží rekord v počtu odehraných minut na MS (2217) a v roce 1994 Maldini polykal slzy po prohraném penaltovém rozstřelu ve finále proti Brazílii. V roce 2006 legendární obránce odmítl nominaci na MS s tím, že už v reprezentaci svoje odehrál, a „squadra azzurra“ si došla pro titul. „Asi to byl osud,“ pronesl pak trojnásobný vítěz Ligy mistrů s AC Milán.
Lev Jašin
close info Zdroj: ČTK zoom_in Lev Jašin na MS 1966 v Anglii
Podle mnohých nejlepší brankář historie (a dosud jediný gólman, který kdy získal Zlatý míč) vyhrál se sovětskou reprezentací zlato na olympiádě i na premiérovém mistrovství Evropy. Na MS sice „Černý pavouk“ startoval čtyřikrát, ale jeho maximem bylo 4. místo v roce 1966. Jeho famózní zákroky zvedaly diváky v Anglii ze sedadel, ale další podobně výrazná osobnost týmu SSSR scházela.
Josef Bican
close info Zdroj: ČTK zoom_in Josef Bican (v bílém dresu) v utkání Prahy s Paříží
Legendární český kanonýr hrál na světovém šampionátu pouze jednou, paradoxně v dresu Rakouska v roce 1934. Tam tento vídeňský rodák vypadl s obdivovaným „Wunderteamem“ v semifinále. V roce 1938 přišel o šampionát ve Francii vinou úřední pohodlnosti, kvůli které obdržel československé občanství příliš pozdě. Kdo ví, jak by národní tým dopadl, kdyby měl slávistu Bicana (tehdy v životní formě) v sestavě.
Další slavná jména
close info Zdroj: ČTK / AP / Rudi Blaha zoom_in Michel Platini na MS 1986 v semifinále proti Německu
Mezi legendami bez zlata z MS nesmějí scházet například francouzský dirigent Michel Platini, nizozemský ostrostřelec Marco van Basten, portugalský panter Eusébio, brazilští kouzelníci Zico a Sócrates, maďarský kanonýr Ferenc Puskás, německý brankář Oliver Kahn, švédský ranař Zlatan Ibrahimovič, německý elegán Karl-Heinz Rummenigge, italský „božský copánek“ Roberto Baggio a samozřejmě i spousta dalších – včetně českých hvězd Františka Pláničky, Josefa Masopusta (ti dva byli alespoň ve finále) a Pavla Nedvěda.
Nikdy nedostali šanci
close info Zdroj: PA Images / Profimedia zoom_in George Best v dresu Manchesteru United
Další řada slavných jmen se na mistrovství světa nikdy vůbec neobjevila. Třeba Francouz Eric Cantona si za to může sám kvůli konfliktní povaze a četným výstřelkům, přišel tak o francouzské zlato v roce 1998. Další hráči ale doplatili na to, že reprezentovali fotbalové „trpaslíky“: George Best ze Severního Irska, George Weah z Libérie či Ryan Giggs z Walesu. Zvláštním případem je pak Alfredo di Stéfano, jehož sám Pelé označil za nejlepšího fotbalistu, který kdy žil. Legenda Realu Madrid sice hrála za Argentinu i za Španělsko (a neoficiálně i pár zápasů za Kolumbii), ale vždy ve špatný čas.
Lionel Messi
close info Zdroj: ČTK / AP / Florencia Tan Jun/PxImages/Icon Sportswire zoom_in Lionel Messi na MS 2022
Argentinský střízlík v kariéře vyhrál všechno, co se dalo, zbývá mu jen „maličkost“: získat pro svou zemi zlato na světovém šampionátu a i v tomto ohledu se vyrovnat národnímu hrdinovi Diegu Maradonovi. Messi je v Kataru skutečným lídrem Argentiny, stačilo se podívat na emoce, s jakými prožíval čtvrtfinálovou výhru nad Nizozemci. Jak se magickému číslu 10 bude dařit v semifinále proti Chorvatsku?