Benzín. Komodita, která v polovině 19. století vznikala jako vedlejší produkt. Byl to odpad, který se hodil pouze na čištění ovčí vlny a mastných skvrn na oděvu. To bylo hlavní využití benzínu. Až později se díky němu rozeběhly motory automobilů, a ještě i dnes je hybnou silou průmyslu, bez které se neobejdeme.

A víte, že první kroky motoristů vedly kdysi do lékáren? Než se benzín začal čepovat u pouličních čerpacích stanic, byl prodáván ve skleněných nádobách právě v lékárnách. Lékárníci byli koncem devatenáctého století vlastně prvními čerpadláři, což dnes zní hodně bizarně.

Protože síť čerpacích stanic byla před první světovou válkou v plenkách, k lékárníkům se s nabídkou prodeje benzínu přidali i pragmatičtí hostinští. Mělo to své opodstatnění. Na motocyklu, nebo s automobilem se mohlo jet pouze tam, kde se dal koupit benzín. Toho si byli hostinští velmi dobře vědomi a lákali motoristy proto nejen na vepřovou pečeni s knedlíkem, ale právě tak na benzín.

Ze 46. Třebízské pouti.
Houpačky, střelnice, kolotoče. Historická náves ožila další Třebízskou poutí

Co vše se od dob Rakouska-Uherska změnilo? Mnoho ani ne. Benzín se už sice neprodává na kilogramy, ale na litry, neprodává se ve sklenicích, či dřevěných sudech, ale distribuuje ve velkokapacitních cisternách. Podél silnic stojí moderní čerpací stanice, které nabízejí několik druhů kvalitního benzínu, ale stejně tak nechybí občerstvení nebo i oběd v podobě vepřové pečeně s knedlíkem. Avšak až bude jednou stát benzín stovku, dvě, nebo i víc, motoristé pak opět možná zamíří do oněch lékáren. Nebudou ale žádat palivo, nýbrž účinný medikament na uklidnění.