Integrace dopravy je zaklínadlo, které hýbe Středočeským krajem a pochopitelně i okresem Benešov. Ten je k hlavnímu městu pracovně připojen doslova pupeční šňůrou. Do Prahy přiváží tolik potřebné „živiny“ z venkova v podobě pracovníků, ale třeba i studentů. Jedinečnou příležitostí pro ně je právě integrovaná doprava propojená až na venkov s tou pražskou.

Obecně jde o obrovskou a nejspíš stále ještě nedoceněnou výhodu. Předností systému je také to, že pomáhá zmírnit dopravní zátěž. Třeba na Benešovsku to ale na silnici I/3 řidiči moc nepociťují.

Redaktor Berounského deníku Radek R. Kaša.
GLOSA: Kde se svoboda jedince potkává s veřejným zájmem?

Jinou otázkou ale je, kolik z politického rozhodnutí namnožený počet vzájemně na sebe navazujících spojů stojí. A úplně diskutabilní potom je vytíženost a s ní spojená efektivita celého systému.

To mi připomíná něco z mého mládí. S kamarády jsme v pátek nebo v sobotu jezdili na zábavy. Většinou vlakem, protože autobusů, alespoň jsem to tak vnímal, jezdilo méně.

Pokud byla tancovačka od Týnce po trati k Jílovému u Prahy, museli jsme chytnout takzvaný flamendrák. Šlo o vlak, který do Týnce přijížděl někdy v půl jedné v noci. Další jel až ráno kolem šesté. Často jsme na něj čekali ve smradlavé nevytopené čekárně. Když nemrzlo až praští, raději jsme šli domů pěšky. Když už jsme ale počkali, vlak byl liduprázdný.

Kateřina Nič Husárová.
KOMENTÁŘ: Vánoce jsou za dveřmi, tak hlavně pohodu

Nechci, aby se ta doba vrátila. Zmiňuji ji kvůli dokreslení toho, že i tenkrát nebyly spoje mimo hlavní časy příliš využívané. A dnes je to stejné.

Mezi Benešovem a Týncem jezdí autobusy i po dvacáté hodině. Když už tam jedou víc než tři lidé, je to skoro jako svátek. Ale komu to vadí? Asi nikomu, přestože se všechno počítá a přepočítává. Hodně se divím, jak to celé může fungovat. Ale ano, může. Jen peníze na dotování neefektivního spoje je potřeba vzít jinde. A tam pak chybí. Bohužel.