Hlavně nepolevit! O návratu totality patrně nikdo nesní, ale ani bezbřehá demokracie není namístě. Zachránit nás může jen naše vlastní disciplína. A jelikož jsme ve válce, musíme začít myslet jako vojáci. Jediný chybný úkrok stranou může přinést smrt. Sice v zádech nepřistane kulka, ale neviditelný nepřítel dokáže udeřit stejnou silou.

Příroda i obávaný virus jsou mocní, ty nepřelstíme. Proto nechtějme doporučení a zákazy zlehčovat, obcházet nebo je počesku přechytračit. Pár týdnů diskomfortu vydržíme. Jen tak lze těžkého a skvěle vyzbrojeného soupeře přemoci.

Zlaté české ručičky se semkly a naši zemi více než pohlaváři a generálové zachraňují švadlenky a všude kolem vyrostly stromy - rouškovníky. Je cosi shnilého ve státě českém, ovšem hniloba, jak vidno, neprostoupila až do jádra a ještě je čas na obrození.

Nevzdávejme se! Válka s virem je nezpochybnitelná a patrně budeme i v našich městech hledat provizoria pro lazarety jako kdysi, ale i to jednou skončí.

Jednou viru dojdou síly a jak nenápadně přišel, naši krajinu zase opustí. Nějakou dobu to sice potrvá, ale pak se nám bude o to lépe a zaslouženě volně dýchat.