Všiml jsem si toho během své třítýdenní cyklistické cesty po Německu mnohokrát. Za různé věci od kafe přes pivo po kebab nebo nákup v samoobsluze jsem platil stejně, nebo méně než v Česku. Samozřejmě to nebylo zdaleka všude a vždy, ale často opravdu ano.

Není se ale čemu divit. Podle statistik výkonnost naší ekonomiky dohnala Itálii a už předehnala část západní Evropy. Proto není opravdu žádný důvod, proč by naše mzdy (a ceny) neměly připomínat ty italské, o portugalských nemluvě. Přesně tímto směrem míří i návrh evropské minimální mzdy, který odsouhlasil Evropský parlament. Ještě s tím musí souhlasit členské státy. Pokud se ale podaří dohodu v EU uzavřít, dostane se minimální mzda v Česku na dvacet tisíc korun. To je asi osm set eur, což není při českých „evropských“ cenách nijak moc. Současně s tím by ale stát měl tvrdě zakročit i proti švarc systému, který neférově deformuje podnikatelské prostředí. A znevýhodňuje slušné zaměstnavatele vůči těm neférovým.

Vyšší mzdy mají ale i odvrácenou tvář. Nutnost více a lepe pracovat, aby bylo lepší mzdy z čeho platit. Zda si svoji mzdu skutečně zaslouží, na to si musí odpovědět každý sám.