Jak se lidově říká, příbuzné a sousedy si člověk nevybírá. Zkrátka je máme. Buď lepší nebo horší. V mém případě si na příbuzné nemohu stěžovat, vyfasovala jsem lepší variantu. Mám kliku i na sousedy v sídlišti, protože jsou to vesměs spořádaní lidé, nedělají kravál, pracují, neopíjejí se, ani nerozbíjejí v bytovém domě společný majetek.

Tím spíše mě pokaždé udiví, když někoho z nich odvedou v poutech. A to se stalo právě minulý týden. Spořádaného muže - šedesátníka ze sousedství odvedli policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu, a dokonce mu již bylo sděleno obvinění z teroristického útoku, účasti na teroristické skupině, financování terorismu a podpory a propagace terorismu. Za to mu hrozí mnohaleté vězení.

A podobně v šoku jsem byla i před šestnácti lety, když jiného, taktéž slušného souseda, chlapce z dobré rodiny, jenž byl i úspěšným v divácky oblíbené televizní soutěži Chcete být milionářem, odvedla nad ránem policie jako sériového Lesního vraha, který v obci Nedvědice u Brna zastřeli manželský pár a v lese na Drnku u Slaného muže středního věku. Za svůj čin byl odsouzen na doživotí. Tíhu svědomí však neunesl a po pěti letech spáchal v kriminále sebevraždu. Bylo mu 33 let. Dopad na příbuzné měla celá kauza pochopitelně neblahý a s traumatem musejí žít do konce života.

Prvně zmíněný šedesátník ze sousedství, kterého odvedli minulý týden, sice nikoho nezabil, nicméně také jeho příbuzní již nyní velmi trpí, ač sami nic nezpůsobili.

I další mají moji dva sousedé společné, vysokou inteligenci, život strávený ve vojenském prostředí, spořádanou rodinu a nálepku slušného člověka. Je to jen souhra náhod a okolností anebo mám prostě jen „štěstí“ na sousedy? Člověka až mrazí.