Prostě jenom takový normální Vánoce… A zase Vánoce… Já nevim, že si naši pořád myslí něco o malým klukovi. A přitom dávno vim, že Ježíšek neni… A jak se tváří, jako že je, a táta jak je vykulenej každej rok z vody po holení a máma z pleťovýho mlíka… No oni si snad opravdu myslí, že jim to nosí ten Ježíšek… Brácha je ještě malej, ten ví prd, ale mně už je skoro dvanáct a nejsem blbej…

To po večeři táta zacinká zvonečkem, ale tak, abychom jako nevěděli a každý rok říká: „Tiše! Slyšeli jste? Už je asi tady!“ Mámu už od večeře neni vidět, to asi chystá dárky pod stromeček a pak přijde a jako že „já jsem byla v koupelně“. Se divim, že už ji za ta léta nenapadlo nic jiného, než ta koupelna. A prý: „Neslyšeli jste něco?“ A táta: „No slyšeli, maminko, Ježíšek už tady asi byl!“

A brácha je vykulenej a oči mu září víc, než ty naše elektrický vánoční svíčky… Táta otevře dveře do pokoje a pod stromečkem jsou dárky a všechno září. Brácha má zase pusu vypadlou z pantů, máma slzy na krajíčku a táta se usmívá… No a já hraju blbýho, i když je fakt, že většinou dostanu to, co jsem si přál. No někdy taky naši uletí, ale přece jim to nebudu kazit…

A pak rozbalujeme dárky a já dělám, že jsou jako od Ježíška. No a táta to dělá taky… a máma taky. Jenom brácha tomu věří. Já, protože jsem velkej, to na sobě nenechám znát. Oni naši tomu věří stejně jako brácha a vlastně jsem rád, že oni jsou rádi. Pak se ještě koukáme na pohádku. Brácha usne uprostřed svých dárků, táta ho odnese do postýlky a já, i když už jsem velkej, tak spím tu noc s našima a mám je rád…

No, a řekněte sami, mám to těm našim brát a něco jim vysvětlovat?! Třeba by to stejně nepochopili. A brácha? Ten je ještě malej a prd ví… Jo, a hlavně to našim neříkejte, že vím, jak to je, já totiž hrozně moc chci, aby ten Ježíšek přišel za rok znova…

Krásné a šťastné prožití Vánoc Vám všem!

Saša Kameš