Vládní priority v oblasti politiky boje proti závislostem pro rok 2023 se na první dobrou mohou laikovi zdát jako protichůdné a schizofrenní. Člověk na jednu stranu sleduje hlasitou debatu o další regulaci nikotinových sáčků nebo dosud lehce dostupných látek typu kratomu. Stejný jedinec se ale vzápětí dočte i o tom, že je na pořadu dne dekriminalizace konopí a vůbec přehodnocení přísných postihů za trestné činy související s psychoaktivními látkami.

Jak se v tom vyznat?

Zákon musí reagovat

Dekriminalizace ještě není legalizace. U konopí lze jen těžko zpochybnit fakt, že je v Česku užíváno hojně. V celé EU se mluví o dvou milionech pravidelných uživatelů. Podle nynějšího trestního zákoníku bychom přitom měli ke konopí přistupovat stejně jako třeba k výrobě nebo přechovávání pervitinu.

Průměrný uživatel konopí má ale pramálo společného s uživatelem pervitinu. To platí i pro ty, co s těmito látkami nakládají s ekonomickým záměrem. Konopí má navíc nezpochybnitelné zdravotní přínosy a odborné debaty adiktologů rozhodně nedospívají k jednoznačnému závěru, že by přísné postihy byly účinným řešením.

Zuzana Hrzalová
je ředitelkou Národní linky pro odvykání

Ve výsledku jde o zmírňování extrémů. To ostatně dokázala i jedna z posledních milostí Miloše Zemana. Nikdo nemůže zpochybnit, že manželé Kordysovi při svém nakládání s ayahuascou porušili právní předpisy. Opravdu si ale zasloužili stejný trest jako dealer heroinu, navzdory tomu, že byli zřejmě vedeni snahou svými nápoji uživatelům pomoci? To už zpochybnit lze a navíc nás takový rozsudek donutí k úvaze nad racionalitou právních norem.

S nikotinovými sáčky je to jiné: na trhu se objevil nový produkt, na který české zákony nebyly připraveny vůbec. V tomto případě tedy nezmírňujeme extrémy vzniklé přehnanou regulací, ale naopak stavem, kdy žádná regulace není. Užívání tabáku a nikotinu je svobodným rozhodnutím každého Čecha staršího 18 let. Kvůli chybějícím pravidlům jsme ale dlouho byli svědky toho, že prodeji sáčků s vysokým obsahem návykového nikotinu bránila jen dobrovolná seberegulace výrobců.

Stejná logika je i za návrhem nového zákona o psychomodulačních látkách. Opět tu je spektrum potenciálně nebezpečných látek, které zákon neřeší, a jejichž nabídka se navíc poměrně čile rozšiřuje o nové trendy ze zahraničí. Kratom a CBD produkty jsou jen ty momentálně nejdiskutovanější. Tyto látky sice mohou být zařazeny na seznam omamných a psychotropních látek, nicméně jde o zdlouhavý proces, který zdaleka nestačí tempu vynalézavých prodejců, kteří využívají stavu, kdy v ČR tyto látky zákon neřeší.

Zařazení na seznam zároveň neumožňuje žádnou regulaci látek, které nejsou tak společensky škodlivé, aby si zasloužily úplný zákaz. Nový předpis tak může vnést tolik potřebný řád do chaotické situace.

Snižování škodlivosti

S tímto vším na paměti je třeba číst jakékoli zprávy o prioritách protidrogové vládní politiky. Ve všech ohledech je důraz na přístupu harm reduction a zmírňování extrémů. Některé návykové látky jsou známy už delší dobu, leč jsme se s nimi pořád nenaučili efektivně pracovat. A je zbytečné doufat, že legislativa někdy předežene trh, který se vyvíjí velmi dynamicky a je vždycky o krok napřed. Určitou obranou ale může být obecnější přístup, ne ten vyloženě založený na kazuistikách.

close info Zdroj: Deník zoom_in

Pokud se tedy někdy pozastavíte nad zdánlivě protichůdnými vládními plány v boji proti návykovým látkám, nepropadejte panice. Všechny díly skládačky do sebe v širším kontextu logicky zapadají.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.