Situace, které jsem byl svědkem na jedné zastávce městské dopravy, mě ale o nápadu šéfa donutila přemýšlet.
Stály tu dvě nedávno ještě pubelescentní pohledné slečny.
„Kde je ten autobus, (nepublikovatelný výraz pro dámské přirození)?" zeptala se jedna druhé.
„Nevím, (nepublikovatelný výraz pro dámské přirození)," odpověděla jí kamarádka.
„Já se z toho (nepublikovatelný výraz pro lidské vyměšování), (nepublikovatelný výraz pro dámské přirození."
„To jo, (nepublikovatelný výraz pro dámské přirození)."
V zatáčce se vzápětí objevil autobus.
„Už to jede, (nepublikovatelný výraz pro dámské přirození)."
„Tak se měj, (nepublikovatelný výraz pro dámské přirození)," loučila se jedna dívka s druhou.
„Jasně, (nepublikovatelný výraz pro dámské přirození). A pozdravuj Milana, (nepublikovatelný výraz pro dámské přirození)."
Doslova plodná debata byla u konce. Dívky při ní zcela ztratily svou gloriolu krásy a nevinnosti. Ve skutečnosti byly jedna (nepublikovatelný výraz pro dámské přirození) větší než druhá.
Jak banální je proti tomu publikovatelný výraz: vole!
Autor je šéfredaktorem Kladenského deníku.
