Policisté každoročně vyšetřují zhruba 99 tisíc dopravních nehod. V loňském roce při nich zemřelo 454 osob a s těžkým zraněním skončilo v nemocnici více než sedmnáct stovek lidí. To znamená, že policisté vyjížděli každých pět minut k dopravnímu střetu, každých 21 minut došlo ke zranění. Nejčastější příčinou nehod je nepozornost šoférů, kteří se plně nevěnují řízení.

„Velmi často se jedná o používání mobilního telefonu za jízdy. Ovšem není to problém pouze u nás v Česku, ale de facto v celé Evropě. Další častou příčinou je vysoká rychlost. V této souvislosti vítáme novelu zákona, která za tyto prohřešky zpřísňuje postihy,“ říká ředitel dopravní policie Jiří Zlý.

V obcích se bourá často

Většina dopravních kolizí se stane ve městech či obcích. Podle policejních statistik se jedná o zhruba dvě třetiny z celkového počtu nehod a zemřelo při nich 130 osob. Nejbezpečnější silnice z krajských měst jsou v Hradci Králové, Olomouci a také v Liberci. Naopak nebezpečné jsou v Českých Budějovicích, Brně a Plzni. Vyplývá to z aktuálních výsledků GČP Indexu, který monitoruje a analyzuje bezpečnost na silnicích krajských a okresních měst, ale nově také na území obcí s rozšířenou působnosti.

„Hodnota indexu udává poměr nehod, při kterých došlo k vážnému či smrtelnému zranění, k celkovému počtu nehod evidovaných na území měst za určité časové období. Čím je hodnota indexu vyšší, tím je dopravně bezpečnostní situace v konkrétním městě horší,“ vysvětluje mluvčí Generali Česká pojišťovna Jan Marek.

Ve vítězném Hradci Králové při loňských 797 dopravních nehodách se těžce zranily „jen“ tři osoby. Index zde tak činí 0,38. Naopak v jihočeské metropoli se stalo sice o 36 nehod méně než v Hradci Králové, ovšem těžce zraněno bylo 28 osob a dva lidé dokonce zemřeli. Index je tak více než desetkrát vyšší. V absolutních číslech nejvíce lidských životů vyhaslo při haváriích v Praze.

„V hlavním městě se bezpečné dopravě vyloženě nedařilo, byla zde totiž v uplynulém roce evidovaná nejvyšší hodnota GČP Indexu od roku 2013, když při 15 368 dopravních nehodách zemřelo 17 osob a 194 lidí bylo těžce zraněno,“ upřesňuje Marek.

Pryč s tranzitní dopravou

Jednou z možností, jak zklidnit dopravu ve městech či menších obcích a snížit nehodovost, je výstavba obchvatů. Podle dopravních odborníků by se tím dost ulevilo přetíženým silnicím. „Hradec Králové se delší dobu ve zmíněném indexu umisťuje na těch lepších příčkách z důvodu, že má nadčasově vyřešenou páteřní síť. Silnice jsou kvalitní, dobře značené. Provoz navíc zklidnily nově otevřené úseky dálnic. Obchvaty jsou proto jedním z řešení pro zvýšení bezpečnosti na silnicích ve městech spolu s kvalitní základní infrastrukturou. Zde se ukazuje, že to funguje,“ říká expert na bezpečnost v dopravě a zároveň předseda Platformy Vize 0 Roman Budský.

Vzniklo by více prostoru pro motorkáře, cyklisty či chodce. „Vše se však musí řešit komplexní studií, aby opatření dávala smysl. Ne jako nyní jen někde namalovat cyklopruh,“ podotýká Budský. Zároveň upozorňuje, že zmíněné srovnání měst je velmi proměnné a jedna vážnější nehoda se hned promítne do pořadí.

Podobný názor mají i motoristé. Zároveň odmítají řešit dopravu pouze snižováním rychlosti. „Nelze jen alibisticky snižovat rychlost a poté tvrdit, že se více pro bezpečnost udělat nedá. Jednak právě obchvaty, což jsou ovšem obrovské investice, a jednak lépe plánovat a značit uzavírky, opravy, ale také zapracovat na kvalitě silnic,“ dodává mluvčí Ústředního automotoklubu Igor Sirota.

Zdlouhavé povolování

V Česku sice v posledních letech obchvatů přibývá, ovšem stále jich dost chybí. Podle Ředitelství silnic a dálnic čeká na realizaci zhruba dvě stě staveb. Tempo výstavby nebrzdí jen finance, ale hlavně byrokracie. Získat v České republice veškerá potřebná razítka zabere v průměru zhruba třináct let. V sousedním Německu je to kolem sedmi let.

„Nemocí ve výstavbě dálnic a rychlostních silnic je chybějící spojitost. Staví se mnohdy bez dlouhodobé koncepce, bez návaznosti. Další nemocí je složitý schvalovací proces a stále nedokonalý zákon o liniových stavbách,“ sdělil už dříve Deníku dopravní inženýr a bývalý ministr dopravy Petr Moos.

Pomoci se zrychlením procesních příprav má zákon o urychlení výstavby. Zákonodárci ho přijali v roce 2021 a měl by smrštit dobu na „jen“ devět let.