Hasiči po příjezdu na místo zjistili, že se zřítila východní část zdi zahrady a parku zámku Budenice v délce asi dvaceti metrů a veškerý materiál, který se uvolnil, zasypal silnici mezi Slaným a Budyní nad Ohří.

„Podrobnější průzkum prokázal, že nestabilní je skoro polovina zdi, která se kolem silnice číslo 118 táhne v délce 300 metrů, neboť byly viditelně vykloněné směrem do vozovky další díly na obě strany od zborcené části,“ uvedli hasiči na sociální síti. Přivolali proto na pomoc své kolegy od policie, kteří zařídili odklon dopravy před zřízením objízdné trasy.

Cestování, vlaky, ilustrační foto.
Tragédie v Kladně. Lokomotiva srazila seniora nedaleko stanice v Rozdělově

V době zřícení zdi se v blízkosti nikdo nevyskytoval a pád zdi se naštěstí obešel bez zranění. O dalším osudu rozhodne statik, dá se však předpokládat, že nařídí zboření té části, která zůstala stát. Hasiči za pomoci nakladače, který sehnal starosta obce, odklidili sutiny ze silnice.

Zámek Budenice

Zámek Budenice je bývalé barokní šlechtické sídlo, s jehož výstavbou bylo na místě starší tvrze započato někdy koncem 17. a na počátku 18. století podle architektonického návrhu dnes již neznámého architekta. Stavbu zahájil pravděpodobně český pobělohorský novousedlík Matěj Ondřej Hartman z Klarštejna, dokončili ji však později jeho další majitelé, smečenští Martinicové (majitelé panství od roku 1693) a následně Kinští. Součástí zámeckého areálu byla francouzská zahrada s parkem, štěpnice, bažantnice a hospodářská stavení.

Zámek obklopuje romantický zámecký park, jenž navazuje na alej, která sem vede ze Zlonic. Východní část trojkřídlého objektu je nejstarší a byla dostavěna kolem roku 1694 na místech, kde předtím stávala někdejší Budenická tvrz. Současná stavební dispozice je však o 100 let mladší. Zámek byl do dnešní podoby dostavěn rodinou Kinských pravděpodobně v letech 1795–1796, kdy byly přistavěny další dva trakty. Z té doby také pochází zdejší zámecká kaple svatého Václava s oltářním obrazem Josefa Bergera, který je i autorem dalšího obrazu se sv. Isidorem.

U vchodu do zámeckého areálu se nalézá portýrovna podle návrhu architekta Friedricha Augusta Stacha z roku 1849, který byl i autorem dalších drobných zámeckých staveb, které se ovšem do dnešních dob již nedochovaly. V zámeckém parku se nachází také raně barokní kaple sv. Matěje, kterou zde nechal postavit původní zámecký stavebník Matěj Ondřej Hartman z Klarštejna.

Zámek ani okolní park není přístupný pro veřejnost a chátrá. V roce 2022 je zámek na prodej. Zámek koupila společnost Muchovo Muzeum s.r.o.

(čerpáno z Wikipedie)