Blíží se 60. ročník závodu KVOK. Bude v něčem unikátní?
Rozhodli jsem se, že uspořádáme při kulatém ročníku ještě lidový běh na necelé tři kilometry. Začátek trasy je stejný jako mají závodníci půlmaratonu, akorát se odbočí na Veltrubské na Okružní a vrací se zpět na atletický stadion. Pro děti je přichystaný závod na sto metrů, pro ty větší na čtyři sta.

Bude se nějak měnit trasa?
Ta je změněná od roku 2014, do té doby se běhala dvacetikilometrová trasa. Tam drželi traťové rekordy reprezentanti Jarmila Urbanová (1:13:40) a Ivan Uvízl (1:00:09). Dvacítky se ale pravidělně zúčastňovali jak další reprezentanti, tak i olympijští závodníci.



Proč jste trať tehdy prodloužili?
Lidé o dvacetikilometrovou trať neměli zájem. V letech 2010-13 byla sestupná tendence účastníků. Na prvním půlmaratonu v roce 2014 ale lidí zásadně přibylo. Nejvbíce jich bylo předloni v roce 2016, to závodilo 153 lidí a nepočítám děti, které běhají na dráze.

Jaké jsou traťové rekordy na půlmaratonu?
V roce 2014 zaběhla Lenka Šibravová ze Spartaku Praha závod za 1:28:33. V roce 2016 zaběhl Maročan Saji Abdelhabi trasu za 1:08:36.

Letos je KVOK mistrovství republiky veteránů. Co to znamená?
Budou tu starší závodníci, kteří jsou mistry světa, Evropy v maratonu, půlmaratonu, desítce.

Keramická medaile 60. ročníku půlmaratonu KVOK pro běžce. Keramická medaile 60. ročníku půlmaratonu KVOK pro běžce. Autor: Deník / Šťástka Jakub

Jak je závod složitý na organizaci?
Každý rok to je složitější a složitější, i třeba sehnat ceny. Myslím, že letos se to podařilo, máme pro běžce trička s logem závodu a keramické medaile. Kdyby to člověka nebavilo, nemůže závody pořádat.

Půlmaraton už je docela dálka, chystáte nějaké občerstvovačky?
Celkem budou čtyři. Jsou ve Veltrubech na 6. kilometru, ve Velkém Oseku na 9. Když se závodníci vrací po otočce, tak jsou stanice na 12. kilometru ve Velkém Oseku a na 16. ve Veltrubech.

Kolik očekáváte závodníků?
Zhruba počítám do 150. Myslím, že lidi nalákáme startovným, když se přihlásí přes internet, tak to je 200, na místě 300 korun.



Minulé ročníky jste závody podporovali nadaci pro dárcovství kostní dřeně, platí to i letos?
Platí to i letos, nadále spolupracujeme s Nadací Kostní dřeň. Sic eto nejsou velké částky, ale jsou rádi, a já jsem i lidem vděčen, že se zúčastní tomu běhu, že nějakou část odvádíme na tuto nadaci.

Máte vy osobně vzpomínky na nějaký z předchozích ročníků?
Vzpomínám na největšího iniciátora Jindru Stránského, který tu bohužel už není. Když jsem ale běžel závod poprvé někdy v roce 1981, tak to pro mě bylo něco famózního – v životě jsem takový závod neběžel. Byl to pro mě zážitek, protože v tu dobu tolik závodů nebylo, jestli jich bylo v republice celkem 200… Teď jich tu je přes 1800, každá druhá obec, každé druhé město pořádá nějaký svůj běžecký závod. Je proto těžké vejít se do nějakého termínu. Snažíme se zachovat ten dubnový.

Co váš čas?
Když jsem zaběhl dvacítku pod 1:10, tak to bylo famózní, ale v tu dobu jsem byl asi šestnáctý, nebo sedmnáctý. Jezdili sem borci třeba z Nového Města, kteří to běhali za 1:04 a 1:05, s těmi jsem se srovnávat nemohl. Byli to reprezentanti z větších měst a měli k tomu jiné podmínky než my tady.

Je to podle vás dobře, že je tolik závodů? Není to už kontraproduktivní?
Jsem rád, že třeba ve Veltrubech založil starosta Ivan Kašpar (zemřel na konci března 2018 - pozn. red.) Veltrubskou 10 a 4, lidé sem rádi jezdí, je to něco jiného. Dnes se ale hodně lidí kouká na to, co dostanou, jestli peníze, nebo věcné ceny. Sem proto jezdí rodinné typy, že si tu zaběhají i s dětmi. Ale pro organizátory to znamená, že každý víkend musejí sehnat 300 až 400 běžců. To není jednoduché.