Dotklo se to i kulturistického Olympu. Vrcholný Olympia Weekend, jehož součástí je také ikonický Mr. Olympia, po dvaceti letech změnil místo i termín konání. Tradiční podzimní Las Vegas vystřídalo floridské Orlando o předposledním prosincovém víkendu.
Na stejný termín byla odložena i kladenská Fitness Mania Classic 4, původně plánovaná na květen. Nakonec se stala skvělou tečkou letošních domácích kulturistických klání a odměnou za veškeré úsilí organizačního týmu, vedeného Jurijem Ščerbakovem. I nový termín však měl namále kvůli restrikcím, platným v ČR od poloviny prosince. Pomohla výjimka zprostředkovaná Svazem kulturistiky a fitness ČR. Fitness Mania Classic 4, jakož i souběžně pořádaný IFBB Elite Pro Masters Championships, nicméně proběhly bez diváků, za podmínky negativních testů účastníků – závodníků i všech ostatních.
Amatéři mimo jiné soutěžili o 24 profesionálních karet IFBB; vždy pro dva nejlepší v kategoriích bikiny fitness masters, physique mužů masters, kulturistika mužů masters, klasická kulturistika mužů, classic physique mužů a wellness fitness žen, jakož i pro tři nejlepší v kategoriích bodyfitness žen, bikiny fitness žen, physique mužů a kulturistika mužů. Velmi solidní na amatérskou soutěž byly i finanční odměny v celkové výši 17 000 EUR. To vše přilákalo na pódium kladenského Domu kultury poměrně početné a národnostně pestré startovní pole.
V rámci „kladenského víkendu“ svěřila mezinárodní federace IFBB týmu Jurije Ščerbakova také Mistrovství světa profesionálů masters. Konkrétně v kategoriích kulturistika masters, bodyfitness masters a bikiny fitness masters. Mimo rámec světového šampionátu na pódium také nastoupily profesionální závodnice bikiny fitness. Čeští pořadatelé tak v letošním roce významně přiložili organizační ruku k dílu. Profesionálové IFBB se v osekané sezóně sešli k sedmi soutěžím; tři z nich se konaly v České republice, ta závěrečná na Kladně.
No a stejně jako před dvěma lety na třetím ročníku Fitness Mania Classic, i letos nesly kladenský prapor na soutěži ženy. Od juniorek až po veteránky. Všechny reprezentovaly klub Fitness Mania Gym Kladno.
V kategorii bikiny fitness juniorek obsadila 8. místo čerstvě plnoletá Simona Randová. Soutěžní premiéru - rovnou v mezinárodní konkurenci - hodnotí jako „velké sousto“. „Nečekala jsem žádné velké úspěchy, naopak jsem na sebe hrdá, že jsem dotáhla přípravu až do konce a našla tu odvahu poprvé se postavit na podium s takovými královnami fitness jako byly moje konkurentky“, říká skromně. Přitom přiznává, že o lepší výsledek ji připravilo pár chyb v přípravě, o kterých ví, chce z nich poučit a napříště se jich vyvarovat. Do budoucna plánuje účast v pohárových soutěžích, pokud jejich konání a vůbec celou přípravu umožní epidemiologická situace. Lituje prázdného sálu: „Soutěž bez publika byla velice zvláštní; jako bývala tanečnice jsem zvyklá třeba na tisíc diváků… je to opravdu změna“.
Hana Milev soutěžila ve dvou kategoriích: bikiny fitness nad 169 cm, kde skončila na osmém místě, a bikiny fitness masters, kde brala místo čtvrté. "Zúčastnila jsem se již několika pohárových soutěžích v ČR, byla jsem i na Mistrovství Čech v roce 2018. Nicméně mým cílem bylo dostat se na mezinárodní závody a vyzkoušet si stage na vyšší úrovni. To se splnilo letos v říjnu, kdy jsem se postavila rakouská prkna v Leobenu a byla z toho dvě čtvrtá místa. Vrcholem však byla domácí kladenská soutěž, na kterou jsem se připravovala téměř rok. To byl můj hlavní cíl pro rok 2020. Covid její konání posunul, z druhé strany přibyly i závody pro profesionály, což dalo soutěži ještě větší prestiž," komentuje svou přípravu.
"Byla to má první soutěž bez diváků, je to bez nich takové smutné. Prostě publikum mi chybělo. Svítí na Vás pódiová světla, vidíte kamery, rozhodčí a pár dalších lidí, jinak převažují prázdné židle. S fandícím publikem to má úplně jinou, mnohem lepší šťávu. Nicméně jsem moc ráda, že se soutěž vůbec konala. Všichni závodníci obětují přípravě mnoho úsilí a vím jistě, že jsme nakonec byli všichni vděční, že jsme mohli naše formy předvést alespoň za těchto podmínek," hodnotí realisticky nutná omezení.
O něco lépe se vedlo Kateřině Barešové. V kategorii bikiny fitness do 163 cm brala bronz. Přestože je z Prahy, trénuje na Kladně. „Je to především kvůli lidem z fitka, kteří mi pomáhají v přípravě na závody a vůbec s ohledem na celkovou dlouhodobou spolupráci“. S formou, kterou na Kladně ukázala, je velmi spokojená: „Vzhledem k okolnostem přípravy si myslím, že jsme stihli vybudovat poměrně pěkný základ, který se dal úspěšně odprezentovat. Výsledkem jsem mile překvapena a na 100 % spokojena, vzhledem k tomu, že se jedná o mé druhé závody“.
Ty první byly v Rakousku, kde na International Austrian Championship obsadila páté místo ve „svalnatější“ kategorii bodyfitness. A bude tedy v budoucnu soutěžit jako „fitneska“ nebo „bodyna“? „Přestože jsem teď v bikini fitness získala krásné umístění, ráda bych závodila v bodyfitness. Každopádně zatím jsem s trenérem o možnosti setrvat mezi bikinami nemluvila“.
Tohle dilema už má dávno vyřešené zkušená Lenka Hlaváčová. Před dvěma lety právě na Kladně dominovala v kategorii bodyfitness a získala profesionální kartu. Pak o sobě dala rázně vědět. V rámci série IFBB Master Elite Pro v Římě vyhrála, ve Skopje byla čtvrtá a v Paříži osmá. Na loňském světovém šampionátu profesionálů masters ve španělské Tarragoně skončila těsně pod stupni vítězů. Na kladenském MS profesionálů ji tedy nebylo radno podceňovat.
Nakonec z toho byl bronz v kategorii bodyfitness masters. O stupeň lepší než na loňském MS, ale…
„Za umístění jsem ráda vzhledem k tomu, ze mne na pódiu hned na začátku potkala nemilá věc - křeč do nohou. Takže po zbytek prezentace jsem se bála úplně zatínat svaly, aby křeč zase nepřišla. Nemohla jsem tak „prodat“ celkovou prorýsovanost svalů. S formou jsem přesto byla maximálně spokojená, separace svalů byla dle mých představ,“ vysvětluje. I ona sdílí povzdech kolegyň: „Atmosféra bez diváků je samozřejmě trochu smutnější. Kotel tam určitě chyběl, zvlášť když jsem závodila na domácí půdě. Velký kus práce odvedli výborní uvaděči, kteří se snažili závodníky vyburcovat. Celkově si ale myslím, že úroveň těchto nádherných závodů tím nikterak neutrpěla, tedy pokud pominu finanční stránku pro pořadatele… a ohlasy závodníků potvrzují, že šlo o událost z kategorie těch nejlepších, i přes ta velká omezení.“
Petr ŠIKOLA
