Snídaně v hotelu máme bohaté, dostatek je především švýcarských sýrů. Nedostatek je naopak místa v hotelové jídelně – a jelikož sdílíme hotel ještě s Američany, v sobotu ráno nás tam čekala pěkná tlačenice.

Za okny vytrvale kape, prší nebo přímo leje. Naše plány na dopolední rozcvičku na nedalekém fotbalovém plácku tak berou rychle za své, namísto toho absolvujeme krátkou rozcvičku v rozsáhlých prostorách podzemního parkoviště pod hotelem. Aspoň jsme v suchu. Místní rezidenti nejsou nadšení z českých hokejbalistů pobíhajících kolem jejich drahých vozů.

Oběd v Hello World, potom siesta a v 15:01 vlakem do stanice Schutzengel, která leží pár set metrů od Bossard Arény, čeká na nás úvodní soupeř šampionátu z Řecka. Nebo tedy spíš z Kanady, kde naprostá většina hráčů Hellas pobývá a hraje.

A bylo to dobré. Řekové nás dokázali dvakrát v zápase na pár minut dostat pod tlak, jinak se však jednalo o utkání v naší režii, které skončilo zaslouženou výhrou. Máme ale před sebou pořád dlouhou cestu k ideálnímu výkonu.

Zlatý hřeb dne ale čekal až na večer. Jak jsme chválili borce v restauraci Hello World v pátek, v sobotu nás dostali takřka na kolena. Hostinu složenou z polévky a obří porce žebírek korunovala ještě zmrzlina a ochutnávka hovězích steaků. Z hlediska pohostinství je to prostě totální extratřída a v našich řadách zavládla vděčná spokojenost.

Adam KARNET