„My tedy každopádně spokojeni jsme, klukům nelze nic vytknout. Dvakrát jsme porazili Kanadu, což se zatím žádnému mládežnickému celku na světě nepovedlo, bohužel jsme ale podlehli Slovákům. Hlavně finálová porážka gólem v prodloužení bolela, ale celkově se skutečně nemáme za co stydět," hrdě hodnotil výkony české šestnáctky její kladenský trenér Milan Maršner.

Ten už byl na svém druhém šampionátu a o jednu příčku si polepšil, teď už mu schází jen zlato.

Jeho tým byl po prohře se Slováky ve skupině (1:3 po vyrovnaném boji) v těžké pozici. V semifinále ho jistojistě čekala hrdá Kanada. „Výhodou ale bylo, že jsme s ní hráli ještě povinný duel ve skupině, kde šlo jen o prestiž, ale my po výtečném výkonu vyhráli. Kluci si pak druhý den mnohem víc věřili," komentoval Maršner, zároveň však přiznal, že jeho ovečky měly v rozhodném mači i kupu sportovního štěstíčka.

„Je to tak, protože jsme tahali za kratší konec. Ale podržel nás gólman, my naopak velmi lacino vyrovnali a třináct vteřin před koncem jsme měli štěstí zase, protože si Kanaďan srazil míč do vlastní branky," popisoval neskutečnou smůlu javorového listu Milan Maršner.

Pochvalu ale zasloužili i jeho svěřenci, úspěchu šli naproti a to je ještě hektičtější koncovka čekala ve finále se Slovenskem.

Tam podlehli neskutečné atmosféře na píseckém zimáku, v níž patnácti a šestnáctileté kluky sledovalo více než tisícovka fandů.

A Slováci vedli během chvíle 3:0!

Jenže Češi se bez boje nevzdávají. Dokonce ani poté, co v posledním dějství dostali gól na 2:5. V elektrizující atmosféře dali dva slepené góly a a minutu a půl před koncem přetavili drtivý nápor v Abdulovo vyrovnání!

„Byl jsem přesvědčený, že zvládneme i prodloužení, euforie byla neskutečná, ale přišla slovenská rána od modré a bylo po nadějích," hlesl trochu zklamaně Maršner.

Ten měl možnost sledovat zblízka i duely dvacítky, která se rovněž představila v Písku a rovněž skončila druhá.

I ona prožila neskutečná dramata. Systém mistrovství jí postavil po dvou remízách s favority Slovenskem a Kanadou do pozice, že potřebovala v posledním duelu s Amerikou vyhrát nebo remizovat, jinak by musela bojovat jen o bronz.

„Zápas měl neskutečnou koncovku. Američané vedli 4:3, ale potřebovali k postupu ještě jeden gól. My zase remízu. Nastala tak nevídaná situace, kdy obě mužstva potřebovala odvolat gólmana! K tomu sice nedošlo, ale Amerika moc otevřela hru, pustila do nájezdu naši dvojku Bittner -  Deveri a ta si třemi přihrávkami si deset vteřin před koncem doslova vychutnala gólmana," popisoval neskutečnou zápletku kladenský trenér.

Bohužel, dvacítka, v níž hrálo nejvíc hráčů z Kladna, nezvládla krásné finále s Kanadou, jemuž přihlíželo dva a půl tisíce nadšených fandů. Hrála výborně, kladenský „Bogan" Čermák vyrovnával na 2:2, ale čtyři minuty před koncem tým inkasoval v oslabení gól na 2:3 a titul putoval za oceán.

Maršner i tohle stejně jako bronz osmnáctky považuje za úspěch a chválí kladenské borce. „Osmnáctku mám jen z doslechu, ale Šrámek, Vondrák i Izaj měli velmi dobré hodnocení. U mě v šestnáctce dostával Arlt také šanci v prvních dvou útocích a jsem spokojen. A ve dvacítkách byl opravdu hodně vidět Zvonek, jehož máme půjčeného ze Vsetína, i další. Trenéři maximálně využívali Štěpáníka, Koubu, Čermáka, Šímu i Polívku, který kvůli studiu hraje v Plzni, ale je to náš odchovanec," dodal Maršner.

Krátce se ještě zastavil u organizačního zajištění turnaje. Písek se ukázal jako skvělý hostitel, nádherné město nad Otavou bylo pro mladé hokejbalisty na týden rájem. „Měli jsme i dokonalé ubytování, v hotelu jsme měli oddělený sektor, mohli jsme využívat výhody zdejšího sportovního centra jako vířivku či saunu. Prostě paráda," dodal úspěšný kladenský trenér.

Kladenské medaile

U 20 (stříbro): Radek Šíma, Jakub Kouba, Radim Štěpáník, Dan Čermák, Miroslav Polívka, Dalimil Zvonek.
U 18 (bronz): David Šrámek, Daniel Vondrák, Filip Izaj.
U 16 (stříbro): Jakub Arlt.