Píši po utkání s Kanadou. A nemonu napsat nic jiného než že jsme všichni zklamáni. Do utkání jsme vstupovali s vědomím, že nám stačí bod k postupu do finále. Přesto jsme ho chtěli vyhrát a bylo to pro nás "malé " semifinále, ač se na turnaji nehraje.

Utkání jsme nezačali špatně vztvořili si vyložené příležitosti, které jsme nevyužili, ani přesilové hry 5 na 4 a 5 na3, kterou jsme nesehráli dobře. Soupeř nás potrestal na začátku druhé časti po našich chybách. Přes veškerou snahu jsme měli více brankových příležitostí, ale v zakončení jsme byli bezzubí a poslední branka při naší hře bez brankáře jen uzavřela naše naděje na finále.

Šestnáctka ztratila poslední naději na boje o první místo výhrou Slovenska nad USA, když teoreticky výhra USA je mohla posunout do finále.

Dvacítka, pokud chtěla hrát finále, musela porazit Kanadu, ani jí se to však nepovedlo a tak zítra budou v úterý české výběry bojovat o třetí místo s celky USA. Nic lehkého nás nečeká, ale slibuji, že uděláme vše proto, abychom k nám přivezlii medaili.

A tak mě napadlo, že místní neutuchající anglický vítr nám všem odvál finálové naděje. Raději bychom pekli soupeře v 32 stupňovém vedru, které panovalo v pondělí u nás doma…

Z anglického Sheffieldu za celou výpravu zdraví

Milan Maršner