„Všem patří ohromné díky, částku jsme vybrali jen za hodinku a půl, co se běžci registrovali. Díky tomu budou klauni rozdávat úsměv nejen v nemocnicích, ale i v domovech seniorů a na paliativní péči. Dokázali jste úžasnou věc a moc za to děkujeme,“ vzkázala Kladeňákům předsedkyně nadace Chance 4 Children Markéta Franke, která běh slavnostně odstartovala a pak trasu sama absolvovala na koloběžce.
Nejen ona, na trať vyběhl i ředitel pořádajících Sportovních areálů města Kladna (SAMK) František Bureš, který si vybral náročnější, pětikilometrovou trať. Byl moc rád, že dorazilo tolik běžců. „Dvě stovky, to je skvělá účast! Těší mě, že chtějí Kladeňáci podpořit dobrou věc a hýbat se. Ukazuje se, že pokračovat v tradici Běhu naděje má smysl,“ připomněl Bureš, že Run For Children navazuje na Běh naděje, který měl kvůli covidu pauzu.
Podle Bureše se SAMK rozhodly přicházet s vlastními akcemi podobného charakteru, kterými mohou pomoci potřebným. „Předloni podpořily SAMK poskytovatele sociálních služeb Zahrada a letos prostřednictvím Klaunů darují radost nemocným dětem. Myslím, že to je skvělé,“ dodal František Bureš.
Závod na jeden nebo pět kilometrů byl určen pro dobré běžce, ale i pro ty slabší či nejmenší, nebo pro celé rodiny. Někdo tak vyrazil na trať s kočárkem, jiný na vozíku, koloběžce, další se psem. Všichni si pak v cíli plácli se dvěma Klauny, kteří se s moderátorem Radia Relax Alešem Švarcem starali o dobrou náladu.
Sympatickou návštěvou byli profesionální sportovci, extraligoví hráči. Volejbalisté Kladna pozvánku na podobné akce nikdy neodmítnou, což potvrdil také trenér a šéf klubu Milan Fortuník.
„Vždycky se rádi takových akcí zúčastňujeme a jsem rád, že od doby, kdy jsme se před sedmi osmi roky do extraligy vrátili, mám v týmu pokaždé kluky, kteří na charitativní akce na podporu někoho slyší,“ řekl Deníku bývalý československý reprezentant a nyní úspěšný trenér Kladna.
Ten dokonce přizpůsobil hráčům sobotní trénink. „Začali jsme dříve, aby se kluci stihli na běh převléknout do suchého trička. Samozřejmě odběhnutý kilometr jejich fyzičku neovlivní, ale v létě jsme toho naběhali dost, tak snad nebudou mít v hlavě guláš,“ usmál se Milan Fortuník.
A nesmál se jen on. Kromě únavy z dřiny na trati byl totiž právě úsměv hlavním motivem celého sobotního programu.
O to přece šlo nejvíc.
