Na obou tratích držela světové rekordy. Na té delší to dokázala na mítinku v Mnichově ještě tři týdny před šampionátem. Čas 1:53,28 od 26. července 1983 stále odolává. Za 40 let se k němu největší půlkařské hvězdy dokázaly jen přiblížit.

„Hodně let jsem čekala, že rekord někdo překoná, ale už jsem se s ním naučila žít. Když se tak stane, nebudu tvrdit, že je mi to jedno, protože světový rekord je tady v Česku a mám ho já, ale to je tak všechno, co se k tomu dá říct,“ říká s úsměvem někdejší skvělá běžkyně a neméně úspěšná trenéra.

Nejezdilo se do Afriky ani na Kanáry

„Je to neskutečné, že je to tak dlouho. Takový výkon se zrodil díky tvrdému tréninku, ale není to jen otázka tréninku. Atletiku musí mít člověk strašně rád a musí být zdravý. Tyhle dva předpoklady mi nechyběly a za třetí jsem měla kolem sebe lidi, kteří mi se vším pomáhali,“ pokračuje.

„Tenkrát nebyly možnosti, jako mají závodníci dneska. Nejezdilo se do Afriky ani na Kanáry, ale v té zvláštní době jsme všichni chtěli,“ vypráví slavná běžkyně. Zároveň se čtyři dekády staré světové maximum zrodilo díky náhodě. Kratochvílová totiž na osmistovce neměla původně startovat. Nebyla to její trať, byla sprinterka se světovým potenciálem od stovky po čtyřstovku.

Oštěpař Jakub Vadlejch (foto ilustrační).
Vadlejch splnil v Monaku olympijský limit. Jsem moc rád za vítězství, říká

„Dva dny před tím jsem na Strahově běžela čtyřistametrový závod. Výsledkem byl druhý čas na světě, ale když jsem přijela večer domů, chytla mě hrozná křeč do nohy. Najednou přišel strach, co by se mohlo při mnichovské dvoustovce stát, a tak mě trenér přihlásil na půlku. Taky jsem si říkala, hele, musíš něco běžet, nebo tě už nikam nepustí…“ připomíná si po letech.

Po té, co proběhla cílem, se na stadionu nedělo nic pompézního. „Byl tam klídek. Kdyby nepřiběhl trenér Miroslav Kváč, a neřekl, Ježíši, překonala jsi světový rekord, tak bych se hned nedozvěděla. Věděla jsem, že ho drží Ruska Olizarenková a že to je 1:53. Setiny jsem ale v hlavě neměla,“ vzpomíná. „Když dneska padne světový rekord, tak je to show. Dneska to přináší slávu a peníze, je to úplně někde jiného.“

Osmistovkařky kontrolovala ještě v neděli

Na stadionu ani nerozdávala rozhovory. „Nebyly mobily, až později se telefonátem na tribunu ozval redaktor Jan Popper a oznámil mi, že mě na mistrovství světa přihlásili jako světovou rekordmanku i na osmistovku. A to bylo všechno. Neexistovalo, že by po návratu za mnou přijeli novináři domů,“ krčí rameny.

S atletikou je dvaasedmdesátiletá rodačka z Golčova Jeníkova stále v kontaktu. Jako trenérka přivedla k medailím Ludmilu Formanovou a Hanu Benešovou, stále pečuje o mládež na čáslavském stadionu. Nenechá si ujít televizní přenosy z významných závodů.

Jakub Vadlejch (foto ilustrační)
Vadlejch poprvé letos vyhrál mítink Diamantové ligy, v Monaku atakoval 86 metrů

„Rekordy jsou od toho, aby se překonávaly, ale když to vydrželo tak dlouho, tak jsem si říkala, že by bylo škoda, kdyby čas někdo překonal těsně před výročím. Ještě v neděli jsem se dívala na Diamantovou ligu z Londýna, ale nebyla jsem moc nervózní jak někdy bývám. To se stává, když holky běží první kolo rychleji než já při rekordu. Jenže ve druhém tempo neudrží,“ pokyvuje hlavou.

Otázkou je, „dožije“ se rekord Kratochvílové padesátky?

Jarmila Kratochvílová
Narozena: 26. ledna 1951 (72 let)
Největší úspěchy: Mistryně světa na 400 a 800 metrů, vicemistryně světa na 4x400 metrů (1983), 2. na OH na 400 metrů (1980), světová rekordmanka na 800 metrů (1:53,25), bývalá světová rekordmanka na 400 metrů (47,99) a na 400 metrů v hale (49,59), vicemistryně Evropy na 400 metrů a 4x400 metrů (1982), mistryně Evropy v hale na 400 metrů (1981-1983) a 200 metrů (1984)

Osobní rekordy
100 m - 11,09 (český) 200 m - 21,97 (český) 400 m - 47,99 (český) 800 m - 1:53,28 (světový)
halové
200 m - 22,76 (český) 400 m - 49,59 (český) 800 m - 1:58,33*
*v českých tabulkách je před tímto výkonem pouze čas 1:56,90 Ludmily Formanové