Duše N62, šéftrenér Václav Novák je spokojený, jeho svěřenci si vedou na žíněnkách celé republiky výborně. Soutěží, kterých se zúčastnili, nebylo málo. Celkem 26 a kladenští judisté na nich vybojovali 65 prvních míst, 46 druhých a 40 třetích. Parádní bilance.

Nejcennější medaile jsou z mistrovství republiky a Českého poháru. Jako první uspěla na MČR juniorek Kateřina Anderlová, která vybojovala bronzovou medaili. Ještě výš dosáhla Kristýna Hadravová, která za sebou nechala všechny protivnice a stala se přebornicí republiky.

Další naděje kladenského juda, dvanáctiletý Pavel Bareš, po úporném boji vydřel v obrovské konkurenci krásné 2. místo a tím pádem stříbrnou medaili. Za zmínku stojí i to, že ve své váhové kategorii musel Pavel nasbírat body v soutěžích Českého poháru, aby si vybojoval postup na MČR mezi v průměru 45 závodníky.

Pěkné páté místo získal Pavel Cibík, který měl blízko k bronzové medaili, ale rozhodující bitvu těsně prohrál. „Všem závodníkům patří dík za to, co celou sezonu předváděli," poděkoval všem trenér Václav Novák.

Další pěkný úspěch, opět trochu smolný, vybojoval v dorostenecké kategorii Daniel Stránský, pátý na MČR.

Vrátíme-li se k soutěžím krajského přeboru, tam N62 vybojoval jedenáct titulů přeborník kraje. Václav Novák je sice pyšný na své svěřence, že to dokázali, na dotaz, zda je s výsledky spokojený, odpověděl, že trenér nesmí být nikdy spokojený s tím, co je, ale musí motivovat a směrovat své svěřence k ještě lepším výsledkům.

Sám tento „nezničitelný" a obětavý trenér s dlouholetou praxí (přes 50 let) a činností v judo, založil současný oddíl jako osmnáctiletý v roce 1962.

V celostátní soutěži trenérů mládeže všech sportů byl z 1600 účastníků vyhodnocen za svou činnost ve třicítce nejlepších. Soutěž se jmenovala „Díky, trenére!" a měla více zviditelnit obětavou práci trenérů mládeže. Uskutečnila se v letošním roce a celkové vyhodnocení, pro Kladeňáka Václava Nováka, se uskutečnilo v listopadu v Brně.

Rodí se obojživelník?

Sportovní obojživelník, to bývalo v minulosti něco úplně normálního. Řada osobností českého sportu to dotáhla ve svých „oborech" dokonce až do reprezentace. Dnes se nosí specializace, ale z té trochu vybočuje třeba teprve dvanáctiletý Kladeňák Pavel Bareš. Ten totiž vykazuje velký talent ve dvou zdánlivě úplně rozdílných sportech – judu a hokeji.

Zatímco na judistickém MČ v Ostravě vybojoval druhé místo, v hokeji patří k nejlepším v Kladně a pravidelně dostává i pozvánky do výběru Středočeského kraje.

„Jsem přesvědčen, že judo, které v Kladně trenéři dělají na skvělé úrovni, pomáhá Pavlovi i v hokeji, hlavně ho úžasně rozvíjí pohybově," říká jeho táta. A rozčiluje ho, když si někteří rodiče stěžují na přílišnou vytíženost svých potomků. „Pavel zvládá judo i hokej a pochopitelně, což je základ, i školu. Šestou třídu vycházel se samými jedničkami," chválí syna táta a nezapomíná ani na jeho třídní učitelku Lenku Karpíškovou, známou kladenskou gymnastickou trenérku.


Mimochodem Pavlův strýc Petr toho v hokeji dokázal hodně. Vrstevník borců jako Veber, Aschenbrenner, Gardoň či Zajíc toho sice v Kladně moc neodehrál, ale stopu zanechal v Německu, kde se s Ingolstadtem dostal až do nejvyšší DEL ligy. Zahrál si kdysi i na MS dvacítek, to je dnes pro většinu kladenských talentů nedosažitelný cíl.


Splní se jeho synovci? Nebo se vydá cestou juda, tedy sportu, kde jste odkázáni sami na sebe?


Ještě je čas, necháme se překvapit.