Oba mladí reprezentanti zažili právě před rokem covidovými restrikcemi sešněrované olympijské hry v Tokiu, na západě USA se však cítí skvěle. Své dosavadní zážitky popsali čtenářům Deníku v exkluzivní reportáži.

„Všude tu je plno zeleně, krásná architektura, paneláků je tady minimum, a dost možná, že žádné. Jen samé přízemní domy,“ vzkazuje z Eugene Krsek.

„Eugene se mi hodně líbí, je to krásné klidné město,“ přidává se Hlaváč. „Nebydlíme v klasickém hotelu, ale přímo na kolejích v kampusu místní University of Oregon. Tím je to vlastně podobné olympiádě, protože kampus je jako čtvrť města, takže tím vznikla taková olympijská vesnička.“

UNIKÁTNÍ ATMOSFÉRA PRO SKOKY A VRHY

S obytnými budovami skoro přímo sousedí i nádherný stadion Hayward Field, kam lze dojít za pět minut. „Já se tak docela často chodím koukat na závody, hlavně když závodí někdo z Čechů. Ten stadion je naprosto neuvěřitelný. Hodně mě oslnil, opravdová paráda,“ líčí chodec.

V tom je s ním čtyřstovkař zajedno. „Je to špičkový stadion postavený opravdu pro atletiku. Všechny sektory pro technické disciplíny jsou umístěny na jedné straně – v místě, kde jsou největší tribuny a může je sledovat co nejvíc diváků. To vytváří unikátní atmosféru. Když se roztleskává důležitý pokus třeba ve výšce, to je fakt síla.“

Oba si oproti Tokiu pochvalují volnost. „Tam jsme byli kvůli anticovidovým opatřením zavření na hotelu a mohli jsme maximálně na tréninkový stadion. O to víc si tady v Oregonu cením svobody, protože se opravdu můžu sebrat, jít se podívat na ostatní, s někým poklábosit nebo prostě vyrazit klusat kamkoliv se mi zamane,“ usmívá se Hlaváč.

„Pro mě dosavadní pobyt v USA značně příjemnější…,“ bere si slovo Krsek. „Už se tolik neřeší covid, můžeme si kdykoli odskočit do města. Nošení roušek je jen doporučené. A tribuny jsou zaplněné.“

I přes každodenní tréninky si Hlaváč naplno užívá sportovní atmosféru a krásy města. „Nejvíc chodím trénovat do parku, který je za řekou na půli cesty mezi kampusem a Autzen stadium, což je obrovský stadion pro americký fotbal a před kterým je umístěn závodní okruh pro chodce,“ popisuje.

PŘÁTELŠTÍ AMERIČANÉ

„Mám za sebou několik dobrých tréninků a forma vypadá slibně. Tak doufám, že to vydrží i do závodu. Rád bych překonal svůj dosavadní nejlepší čas, který jsem si zašel na jaře v Dudincích. Takovou cílovou metou je pro mě na pětatřicítce čas 2:35. S tím bych byl opravdu spokojený,“ prozrazuje své cíle.

Krsek se loni v Tokiu do sestavy nedostal a zůstala mu role náhradníka. Tentokrát by na startu štafety na 4x400 metrů neměl chybět. „Na vlastní závod se už moc těším. Cítím se dobře, stejně jako ostatní kolegové. Snad to klapne a zaběhneme pěkný čas,“ plánuje.

A jinak? Počasí je zcela dokonalé. Celou dobu teploměr ukazuje 24-30°C. „Snad všichni Američané, které jsem tu potkal, byli velice přátelští. Ihned se mnou dali do řeči jako bychom se znali už deset let. Takový je Oregon,“ říká Krsek.

Hlaváč se po večerech dokáže zabavit i sám. „Protože se mi povedlo do Ameriky dovézt kytaru, občas si také zabrnkám,“ dodává s úsměvem.