Maky, jak jste se dostala k bikiny fitness?
Bylo to potom, co jsem absolvovala všechny zkoušky na oboru, který jsem studovala. Měla jsem tehdy po škole a byla jsem celkem demotivovaná. Veškerou svou pozornost jsem věnovala studiu a potom, co jsem všechno už měla za sebou, jsem cítila, že nemám žádný cíl. Jsem člověk, který musí mít alespoň malý cíl. Jen zkrátka pocit, abych se měla pro co ráno probudit.

Co vás na bikiny fitness zaujalo?
Vlastně už od začátku, co jsem začínala cvičit, tak jsem sledovala pár děvčat, které soutěžily v téhle kategorii. A když jsem je viděla, strašně se mi to zalíbilo. Jak jsou všechny na pódiu nádherné a samozřejmě jsem obdivovala jejich krásně vyrýsované postavy. Už tehdy jsem si moc přála také jednou stát na pódiu. Nicméně se mi v hlavě ozýval hlásek, který mi říkal, co bych tam zrovna já dělala. Tím chci říci, že pokud máte jakýkoliv sen – běžte si za ním. Sama bych se k tomu svému snu nikdy nedokopala, nebýt lidí kolem mě, za což jsem jim strašně moc vděčná. Vždy jsem totiž byla stydlivka a všeho jsem se bála. Hlavně nových věcí - z nich jsem měla největší hrůzu. Díky tomu teď jsem tam, kde jsem.

Jak probíhá vaše příprava na soutěže?
Tolik zkušeností se soutěžením nemám. Absolvovala jsem pouze jednu závodní sezonu, takže toho tolik nemohu říci, ale závodila jsem na kondičních soutěžích mezi začátečníky. Co se týče mé první přípravy, tak o jídelníček a tréninkový plán se mi postaral můj trenér. Vše se odvíjelo od mé aktuální formy. Každý den jsem měla napsáno, co mám jíst a v jakém množství. Musím se přiznat, že začátky se mnou a jídlem byly dost těžké, párkrát jsem zhřešila. Ke konci přípravy už jsem si to tedy nedovolila, protože jsem cítila, že mi hoří za zadkem. Takže tehdy jsem se „profackovala“ a řekla jsem si: "Dost! Chceš to? Tak nepolevuj.“ Stále jsem si to přehrávala v hlavě. Ale měla jsem někdy myšlenky na to, že bych si něco dobrého dopřála.

Bikiny Fitness je ale také o pózování, jak často se trénuje?
Hodiny pózingu byly při přípravě asi ze všeho nejtěžší. Ono se to nezdá, ale nejvíc jsem se zapotila právě u pózování. Když mi poprvé přišly domů závodní boty na podpatku, tak jsem udivením koukala: „V tomhle jako budu chodit?“ Abych to nějak vysvětlila, neustále chodím jen v teniskách, takže nějaké boty na podpatku mi nikdy moc neříkaly. Ode dne, kdy mi boty přišly, jsem na nich stála skoro každý den, abych si na ně nějakým způsobem zvykla. A vše se postupem času zlepšilo.

Máte nějaká oblíbená jídla, mimo soutěžní období?
Určitě ano. Jsem naprostý milovník jídla a úplně miluji sladkosti. Je asi zajímavé, že nemám vůbec ráda zeleninu. Nikdy jsem ji nepřišla na chuť, ale jinak zbožňuji snad každé ovoce.

Věnovala jste se ještě jiným sportům?
To je docela vtipné, já nikdy moc nesportovala. Neměla jsem ke sportu vztah. Začínala jsem vlastně cvičením doma a běháním. Cvičila jsem doma zhruba rok a potom jsem se díky Adině Hykové dostala do posilovny. Tam mi ukázala, jak co funguje a úplně jsem si to tam zamilovala. A to jsem si na začátku cvičení říkala: „Do posilovny nikdy chodit nebudu!“ Nikdy neříkej nikdy. Poté jsem se tedy v roce 2017 dostala na svou první soutěž v silovém trojboji, ale rodiče se báli, že ze mě bude kulturistka, tak mi zakázali závodit. Musela jsem je dlouho přesvědčovat o tom, že protein není steroid a že když zvednu jednou činku, že nebudu jak Arnold Schwarzenegger.

Jak jste zákaz řešila?
Cvičila jsem si v posilovně sama pro sebe. Až teprve, když se blížilo k mým osmnáctinám, jsem rodičům řekla o bikinách. S tím také nesouhlasili, ale řekla jsem jim, že jim ukážu, že mi na tom opravdu záleží, a proto si vše zařídím sama. Sice stále moc nesouhlasili, ale už tam nebylo takové to – zakazuji ti to. Tím bych ráda odkázala těm, kteří chtějí začít chodit cvičit, tak se nebojte a jděte do toho. Rozumím tomu zvláštnímu pocitu, že se bojíte, že se na vás lidi budou dívat divně, ale pokud budete mít zkušeného trenéra, který vám ukáže co a jak, tak se rozhodně není čeho obávat. Postupem času si zvyknete a třeba si to také zamilujete. Každý někdy začal a dělat chyby je naprosto normální.

Máte nějakou radostnou vzpomínku ze soutěže?
Těch momentů bylo více, ale kdybych si měla vybrat jednu, tak je to moment před tím, než jsem měla jít na stage a poprvé v životě ve svých osmnácti letech se napila alkoholu. A ještě k tomu, protože mi to řekl trenér, abych se uklidnila. K narozeninám jsem si totiž jen čichla k dortu a přiťukla si skleničkou čisté vody. Za každou vzpomínku i zkušenost jsem strašně ráda a hlavně vděčím lidem, kteří při mně stáli. Při jakýchkoliv momentech po dobu mé přípravy. Díky nim jsem se vlastně dostala až na závěr toho, o čem jsem dlouho jen snila. Můj sen se stal skutečností.

Maky Tranová 
Narodila se 27. srpna 2001 na Kladně. V roce 2017 se zúčastnila své první soutěže v silovém trojboji. Od svých osmnácti let se věnuje soutěžení v kategorii bikiny fitness – prozatím má za sebou jednu soutěžní sezonu pro začátečníky. Je členkou klubu Profi Fitness Millenium.

Bikiny Fitness:
Soutěžící v kategorii Bikiny Fitness by měla svou postavou a vyzařováním reflektovat výsledek zdravého životního stylu v oblasti fitness. Hodnotí se celková symetrie postavy, soulad vrchní a spodní poloviny těla se zaměřením na gluteus. Tělo soutěžící by mělo být pevné, působit zdravě, bez známek výrazné vyrýsovanosti, či odvodnění.

David Šrédl