Po příjezdu do Paříže však na něj dolehla atmosféra největší sportovní události a zdálo se mu, že forma oproti posledním domácím tréninkům i testu v závodě na 300 metrů poklesla.
Připadal si, že je prázdný
„Něco mi scházelo, abych si pořádně uvědomil, že jsem na olympiádě. Bral jsem to jako další závod. Svým způsobem se to pak projevilo při prvním vystoupení. Čas 45,71 sice nebyl špatný, ale pomýšlel jsem na lepší výkon. Nebyl jsem nadšený, ale ani zklamaný. Spíš takový prázdný,“ vzpomínal.
Hned druhý den čtyřiadvacetiletý sprinter startoval v opravném běhu. „Musím říct, že už v rozcvičení jsem se cítil mnohem líp. Něco se ve mně pohnulo a bylo mi jasné, že mám na to běžet mnohem líp,“ vyprávěl člen A.C. Tepo Kladno.
„Tušil jsem, že napoprvé tam byla rezerva, a uvědomil jsem si, že musím závod rozběhnout rychleji. Oprava se mi pak běžela skvěle. V cílové rovince jsem jen o 13 setin podlehl Jihoafričanovi Lythe Pillayovi. A musím říct, že to byl pro mě jeden z nejhezčích zážitků na dráze,“ pokračoval.
Cítil, že má v rovince spoustu sil
close
info
Zdroj: Ivana Roháčková
zoom_in
Matěj Krsek před cestou do Paříže.
„Jednak jsem v poslední stovce cítil, že mám spoustu sil, a věřil jsem, že mohu vyhrát a postoupit do semifinále. To se nakonec sice nepovedlo, ale víra v sebe sama a pocit, že mohu v závěru bojovat o první místo, byly nádherné. Zvláště před zaplněným stadionem, a když jsem měl mezi diváky rodiče,“ vykládal nejlepší český čtyřstovkař, jenž si vytvořil osobní rekord 45,53.
Při vyklusání na rozcvičovacím stadionu pak pocítil vnitřní uspokojení. „Těžko se to popisuje, ale tak se dá asi definovat štěstí. Užil jsem si atmosféru, diváky na tribunách a při tom jsem si zlepšil osobák. Zároveň jsem si vybavil dlouhá léta tréninku a kolik lidí se podílelo na tom, abych mohl závodit na hrách,“ vyznal se.
„Pařížská olympiáda pro mě znamenala nejvýraznější okamžik atletického života a je to i stimul do další práce. Už se těším na další přípravu a sezonu. Chci se zase o něco zlepšit,“ dodal Matěj Krsek.
