„Konečně bylo teplo. Všechny závody dosud byly v chladu a na soustředění v Chorvatsku jsme dokonce házeli v kulichu. Teď se všechno sečetlo," pochvaloval si nový šampion, jenž je ve třiadvaceti letech stále na prahu své kariéry.

Předpokládám, že u Jordánu Vám spad kámen ze srdce.
Letos to byla bída, a přišlo to v pravou chvíli tak, jak jsme to s trenérem plánovali. Forma měla být v tuto dobu a jsem rád, že to vyšlo. Začátek sezony ale byl opravdu strašidelný. Že to bude až tak špatné, jsem opravdu nečekal.

Jak se závod vyvíjel?
Od začátku jsem tušil, že to bude dobré. Už v rozhazování se mi povedly dva slušné hody. V samotném závodu jsem však první dva zkazil, třetí jsem už trefil dobře, bylo to přes šedesát, a už jsem věděl, že to bude v pořádku. Vítězný byl třetí pokus, vyhrál bych ale i na čtvrtý i šestý, jenž byl nejdelší.

Jaká byla konkurence?
Nejsilnější jaká v Česku momentálně je. Druhý byl Bárta a třetí Gondor, s oběma jsem letos ještě nevyhrál.

Je pro Vás titul povzbuzením do dalších závodů?
Doufám, že ano a spoléhám na to. Už se těším na další závody. Dnes odlétám do Alžírska a pak mě  čeká Evropský pohár družstev. Jsou to poměrně dobré závody a byl bych rád, kdyby se mi podařilo hodit minimálně stejně jako v Táboře. Myslím, že formu jsem měl už předtím, nebylo to tak, že bych na tom byl špatně. Hody z otočky byl strašné. Myslím, že největší problém byl v technice, z místa jsem házel dobře.

Jste spokojený i délkou táborských hodů?
Ano, letošní nejlepší výkon jsem si vylepšil o tři a půl metru Do osobního rekordu my schází ještě metr a půl (61,74 m, poz. redakce) a doufám, že letos padne. Musí se k tomu sejít podmínky.