Do boje pošlete v Kladně celkem čtyři své svěřence. Trajbal, Fikar a Gunar se představí v předzápasech, Tomáš Šebesta pak dokonce na hlavní kartě. Jak vidíte jeho šance?
Začíná, má za sebou nějakých šest zápasů. Je to supertíha, takže pro lidi to bude zajímavé. Bouchá už celkem slušně, takže jsme ho dali na hlavní kartu. Bude to určitě zajímavý zápas, jeho soupeř ke mně chodil taky, ale už teď trénuje jinde. Bude to zajímavý a vyrovnaný zápas, uvidíme, komu to lépe sedne.

Šebesta i Beránek jsou oba Kladeňáci. Bude asi zajímavé, jaká bude atmosféra na jejich zápase, že?
Je to asi jediný zápas večera, kde budou dva Kladeňáci. Většinou je lepší to stavět tak, že je jeden domácí a jeden odjinud, aby bylo jasné, komu budou diváci fandit. Pro Kladeňáky je to ale zajímavé. Publikum bude rozdělené, spousta Kladeňáků zná oba a možná nebudou vědět, komu fandit. Kladno není zas tak velké, všichni se tady známe. Když je Kladeňák a proti němu někdo odjinud, tak je to jasné, komu budou fandit, a bude lepší atmosféra. Bude to ale zajímavé.

Jak se obecně těšíte na to, že se po delší době vrátí do Kladna velká událost bojových sportů?
Těším se, že tu bude zase Noc válečníků. Já to měl už hozené tak, že už ji tady asi jen tak pořádat nebudu. Pak mi ale zavolal Píňák (Petr Ondruš, zakladatel organizace I Am Fighter), že by to chtěli udělat na Kladně a že bychom to spojili. To se mi líbilo, je s tím pak jen půlka práce a není to tak náročné. On má kolem sebe navíc dobrý tým, takže jsme si řekli, že bychom to zkusili udělat. Zatím se to daří a myslím, že to bude zase to, na co byli lidi zvyklí. Bude velká show, dobré zápasy, vždycky tu byla dobrá atmosféra… Lidi se mají na co těšit, dokonce i dobře mizí vstupenky a tribuna začíná být skoro vyprodaná. Asi budeme ještě přidávat nějaká místa na plochu. Myslím, že to zase bude dobré.

Těší vás, že odkaz Noci válečníků, kterou jste vybudoval, pokračuje?
Pro mě je ta spolupráce strašně dobrá. I Am Fighter má pod sebou nasmlouvané nějaké fightery. V dnešní době je nejtěžší sehnat bojovníky. Je to o penězích. Když jsem dělal Noci válečníků a měl jsem tu dobrý zápas, tak jsem každému dal třeba 20 tisíc. Ve výsledku mě zápas stál 40 tisíc a za ty peníze už to byl fakt dobrý zápas. Nebyla to třeba úplná špička, která vyšla na 120, ale mohl jsem si dovolit takový zápas jen jeden. Už za tyhle peníze tu ale byly fakt super zápasy. Doba ale šla jinam a všichni chtějí úplné nesmysly. I Am Fighter má ale zápasníky nasmlouvané, takže tvoří kartu, což je super. Navíc jsme nabrali i hodně Kladeňáků, kteří se chtějí na Kladně ukázat. Karta bude našláplá.

Vypadá to tedy, že hlad po bojových sportech v Kladně zůstal?
Myslím si, že jo. Noc válečníků byla vždycky populární, dovolím si říct, že to po hokeji byla nejnavštěvovanější sportovní událost tady na Kladně. Vždycky bylo narváno a je vidět, že je po tom dál hlad. Je to i tím, že tam budou Kladeňáci. Noc válečníků má nějaké jméno, I Am Fighter má nějaké jméno a to spojení je dobré. Zároveň ale hraje roli, že jsou tam i Kladeňáci a Slaňáci. Účast snad bude velká.

Myslíte, že by podobná spolupráce mohla pokračovat a mohli bychom vidět I Am Fighter v Kladně častěji?
Určitě, když to bude fungovat. A myslím, že bude. Když se to celé povede, tak bychom na to chtěli navázat. I Am Fighter to bude dělat dál všude možně po republice, ale na Kladno by se to mohlo vracet pravidelně a mohli bychom to vždycky dělat společně.

MMA organizace I Am Fighter pořádá 22. března turnaj v Kladně.
Do Kladna se vrací Noc válečníků. O titul I Am Fighter se porve domácí Zoula

Jak konkrétně se vy podílíte na organizaci?
Mám místní znalost, znám tady lidi, takže jsem domlouval halu, hotel pro bojovníky a další věci okolo, aby bylo to zázemí kolem, které je důležité.

Zblízka znáte Oktagon, ze kterého se stal fenomén a na jehož turnajích děláte ochranku. Je něco, co jste tam okoukal jako pořadatel?
Nic takového není, ale to nemyslím nijak proti Oktagonu. Dělají to super, je to super práce, super show. Já když jsem bouchal, tak jsem ale jezdil všude po světě a tam taková show byla, takže jsem na to zvyklý. Na Oktagonu je super, že to dělají tak, jak to vypadá ve světě v nejlepších organizacích. Není tam ale asi nic, co bych neviděl někde jinde. Nic takové mě nenapadá.

Jako ochranka taky dohlížíte na to, aby si trenéři během zápasů nestoupali a nezasahovali až příliš do dění v kleci. Jaký jste naopak jako trenér? Dodržujete to?
Jo, dodržuju to právě proto, že jsem někdy trenér a někdy zase securiťák, který trenéry posazuje. Vidím to z obou stran. Já ale nikdy nebyl konfliktní, vždycky se snažím pravidla dodržovat. Pokud tam dobrovolně vstoupím a chci tam mít zápas, tak dodržuju domluvená pravidla. Nemůžeš si tam pak dělat, co chceš.

Karlos Vémola na novinářském promítání svého filmu Karlos.
Vémola se dočkal filmu a dál sní o svém odkazu. MMA by chtěl vidět na olympiádě

Hlavním tahákem turnaje bude titulový zápas kladenského bojovníka Davida Zouly. Toho sice netrénujete, ale znáte ho, když jste ze stejného města?
Znám ho, chodí se k nám nechávat stříhat do barber shopu, takže se tady v posilovně vídáme. Bude mít titulový zápas na Kladně, takže myslím, že ho Kladno hodně požene a hodně mu to pomůže. Věřím, že titul získá.

Na jeho sociálních sítích jsem viděl, že odjel trénovat i do zahraničí, takže přípravu bere zřejmě hodně vážně…
Dneska už je to velký trend, ale to je dobře. Tak to má být, je to super. Když někam přijedeš, naučíš se nové věci a nasaješ novou atmosféru. To tě vždycky posune dál. Někteří trenéři to mají tak, že nechtějí, aby jejich zápasníci chodili někam jinam. Mně to přijde úplně stupidní. Trénuješ u mě, trénuješ za Hakim Gym, ale když to půjde, běž někam jinam. Vyzkoušej si to jinde, nasbírej jiné zkušenosti a jiné pohledy na věc. Každý je individuální, každému sedí něco jiného. Třeba zrovna to, co ho učíš, mu nemusí sedět. Člověk leze nahoru tím, že pořád potkává nové lidi.

Trénování už se věnujete nějakou dobu, v nákupním centru Oaza jste otevřel i fitness centrum. Jak jste spokojený s tím, jak to funguje?
Předtím jsme měli v jednom paneláku takovou oldschool tělocvičnu. Byl jsem za to rád, bylo to super, ale už to nesplňovalo standardy. Lidi dneska začali být rozmazlení a standardy se jako ve všem posunuly dál. Proto jsme se rozhodli, že bychom se přesunuli jinam. Dohodli jsme se s nákupním centrem Oaza, které nám vyšlo vstříc. Udělali jsme tady bouchárnu, kterou jsme otevírali někdy před covidem. Tam se trénovali bojové sporty, návštěvnost byla dobrá, lidi chodili, takže jsme se s vedením Oazy domluvili, že bychom to rozšířili. Udělali jsme z toho teda tenhle velký komplex. Je to něco, co na Kladně není. Ne, že by tu nebyla posilovna, ale myslím spojení bouchárny a posilovny. Funguje to a je to dobré.

Jaký je v Kladně zájem o bojové sporty? V posledních letech obecně zažívají velký boom.
Hodiny máme plné, zájem je velký jak o veřejné tréninky, tak o ty soukromé. Nemůžu si stěžovat. Jsem tady většinou celý den.

Jak vás baví tahle role? Je to přece jenom něco jiné než být profesionální zápasník.
Být profesionální zápasník je určitě nejlepší práce. Děláš, co tě baví, máš ráno trénink a večer trénink a mezi tím je pro tebe důležité, abys odpočíval. Máš tam spoustu válení a odpočívání, což je super. U téhle práce to moc není. Ale baví mě to, mám to tak vždycky. Když člověk dělá, co ho baví, tak to dělá naplno. Je ale pravda, že když jsem byl profesionální zápasník, tak jsem trénoval dvoufázově a mezi tím bylo potřeba opravdu odpočívat. Chodil jsem si aspoň na dvě hodinky lehnout, vždycky jsem si potichu pouštěl rádio a ležel jsem dvě hodiny se zavřenýma očima. Někdy to bylo opravdu dlouhé, někdy mě to nebavilo, kouknul jsem na hodiny a říkal jsem si „ježiši, ještě hodinu se budu válet.“ Teď je to něco, po čem se mi stýská. Co bych za to dal, kdybych se dvě hodiny odpoledne mohl válet.

Vidíte mezi svými svěřenci nějaký talent, který by v budoucnu mohl vystřelit a v bojových sportech to někam dotáhnout?
Určitě, mezi mladými talenty máme. Je důležité, aby u toho vydrželi. Třeba Láďa Gunar je velký talent a Matyáš Trejbal taky. Doufám, že u toho vydrží a budou zápasit dál. Mladí kluci zjistí, že se po večerech dá dělat i něco jiného než trénovat a spoustu lidí to poznamená, takže pak už docházka není třeba tak častá. Potom tu mám Čeňka Fikara, který je velký dříč, ale zatím sem chodí krátce. Už má za sebou nějaké zápasy a fakt maká. Má to v sobě, má bojové srdce. Pak tu máme Apolenu Maulisovou, která se bohužel zranila a už půl roku stojí. Vyhrála i mistrovství republiky v kickboxu a má i nějaké další tituly. Bohužel se ale zranila, uvidíme, jak to bude. Koleno začínáme pomalu zatěžovat. Tomáš Šebesta trénoval ve Slaném, teď přišel ke mně, uvidíme, jak to půjde. Jdeme spolu do prvního zápasu a jsem na to zvědavý. Není důležité, co člověk předvede na tréninku, ale co pak předvede v zápase.

Oktagon 51 v pražské O2 areně. Karlos Vémola a Samuel Krištofič
Večer překvapení: Vémola schytal od Piráta knokaut, pyramidu ovládl Veličković

Mluvíte o nastavení hlavy?
Spousta lidí, kteří na tréninku jsou super, to pak v zápase hlavou nedá a nepředvede nic. Pak znám spoustu lidí, kteří to na tréninku tak nějak šolíchají, ale pak v zápase se kousnou a udělají super zápas. To byl třeba Martin Demeter, který sem chodil a odzápasil hodně zápasů, než se mu stal úraz. Tréninky měl dobré, tak nějak makal, ale pak v zápase to byl někdo úplně jiný. To jsem čuměl.

Máte plány a cíle, kam chcete dál svůj gym posouvat?
Vždycky se to dá někam posouvat, to je jasné. Plán je jednoduchý – s Matyášem Trejbalem teď boucháme o CMTA mistrovství republiky. Pro kluky, kteří začínají, je to taková liga, která probíhá během školního roku. S Matyášem jezdíme na všechny zápasy, on sbírá body a celkem se mu daří – až na jednu prohru má samé výhry. S ním bychom chtěli bouchat o titul a vyhrát ho. Takový je plán. S Apolenou čekáme, až se zranění zahojí, Čeněk musí trochu ztvrdit. Přišel z light kickboxu, což je taková plácaná, která není tak tvrdá. Proto v sobě nemá tvrdost. Dneska když přijdeš na zápasy pro začátečníky, tak už jsou fakt všichni tvrdí, tak to dřív nebylo. Tomáš Šebesta má všechno kromě fyzičky, takže musí chodit pravidelně. Úspěch je o pravidelnosti. V zápasech vyhrává ten, kdo vydrží déle bouchat, takže musí mít dobrou fyzičku. Takové jsou plány. Co se týče fitka, tak je to podobné – máme tady kulturistu Tomáše Macha, který vyhrál republiku a teď se připravuje na další závody. Chceme, aby fitko bylo obecně pro všechny, aby lidi chodili a aby se jim u nás líbilo. Abychom tady byli taková velká rodina.