Když se tedy ohlédneme zpět, asi bylo zvláštní sledovat zdejší nejmenovanou samoobsluhu plnou lidí, zatímco tělocvična musela být zavřená?
Zvláštní je ten nejjemnější výraz. Vládní management selhal v konzistentnosti opatření a jejich komunikaci navenek. Zavření sportovišť bylo v naprostém rozporu s verbální podporou sportování. My jsme přitom byli schopni dodržovat veškerá požadovaná pravidla.

Česká unie sportu a Národní sportovní agentura za sport lobbovaly…
To jistě ano. Ale projevila se síla jednotlivých sportů. Odvětví fitness realizuje ročně 2 miliardy obratu. Je to malý hráč. Jana Havrdová jménem České komory fitness jednala s ministrem Havlíčkem, ovšem úměrně té naší „síle“ v podstatě bez efektu. Ostatně neuspěl třeba ani sektor cestovních kanceláří s mnohonásobně vyšším obratem.

Zajímavou kuriozitou bylo v určitém období cvičení v rouškách…
Tragikomická záležitost. Při posilování ještě snad, ale při aerobních aktivitách? A tak se stalo, že po otevření tělocvičen a ohlášení roušek se natěšení cvičenci hroutili přidušení na běhacím páse… Chyběly informace a znalosti, nekomunikovalo se to správně.

Ondřej Machala schovaný mezi hráči, když skončil po nesmyslném ataku Janka ležet v bezvědomí na zemi. Následně zamířil na další vyšetření do nemocnice v Chomutově. (21.12.2021)
FOTO: Začalo to koledami a skončilo nadílkou hrůzy

Nemohlo to trochu suplovat tréninky s nedostatkem kyslíku? Taková simulace vysokohorského prostředí?
V celé té absurditě je opravdu malé zrnko pravdy. Tak před pěti lety byly v MMA populární masky s regulovatelným přívodem vzduchu. S předpokladem, že čím hůře se dýchá v tréninku, tím lépe to půjde v boji. Věřilo se v posílení svalů dýchacího systému. Hodnocení ale ukázala, že to pomáhá tak o 5 %. I crossfiťáci s tím trénovali. Přes malý benefit v posílení bránice se to ukázalo jako slepá ulička.

Při koronakrizi byla určitě nejvýmluvnější řeč čísel, že ano?
„Průser“ je ještě docela kulantní označení toho, co se dělo. Zaměstnanci zůstali s plnou mzdou doma, zatímco majitelé objektů trvali na 100 % nájmu, příjmy se zastavily, maximálně dosáhly 20 % normálu… Nejmenší dopad je na majitele gymů s vlastním splaceným objektem, jen s provozními náklady. Naopak největší na provozovatele v nákupních centrech. Určitě to lépe snáší největší hráč na trhu Form Factory, zrozený z fúze Jatomi, BBC, World Class a dalších před třemi lety. Je to dcera polského Multisportu, který je sám součástí většího holdingu. Ti mají silné zázemí, dostatek cash flow. I době lockownu vybavovali dvě nové provozovny ke stávající bezmála dvacítce. Ti nějaký čas v červených číslech ustojí.

To ale určitě není benchmark…
91 % českého trhu fitness funguje mimo řetězce. Nevydržíme 2 roky krize. Musíme reinvestovat, obnovovat vybavení, navíc ceny energií jsou nahoru, náklady na zaměstnance také, současně je tlak klientů na cenu v opačném směru. Podle aktuálních čísel komory fitness hlásí 90 % provozovatelů v podmínkách současných restrikcí 50-70 % obratu oproti stavu před covidem. Vždyť za posledních 24 měsíců jsme byli 10 natvrdo zavření, dále byly nějaké měsíce s omezeními. Kdoví, třeba obchodní centra přijdou s radikální změnou podmínek. Spíš ale ohledně budoucnosti převažuje nejistota. Navíc má řada klientů prostě strach z nákazy. Ti budou radši cvičit v nějaké „speciálce“ s malou a stálou klientelou. Budou se tam cítit lépe než ve velkém „open space“, kde spolu cvičí 60 lidí a dalších 40 potkáte cestou. Očekávám, že velké tělocvičny ztratí na popularitě. Trend se změní směrem k větší segmentaci, ve prospěch těch menších, specializovaných, jako třeba pro cvičení těhotných, dětí, nápravy pohybového aparátu…

Vy ale také nejdete jen vyšlapanými cestami.
Už předloni jsem rozpracoval koncept Boot Camp. Je to program na zlepšení kondice, moje osobní poskytování služeb „na míru“ v různých oblastech života, jakýsi příspěvek ke zlepšení tělovýchovných služeb. Vloni jím prošlo přes 30 klientů. Dobré výsledky je povzbudily tak, že s některými pokračuji dodnes. Chystám „upgrade“ té koncepce jako komplexní službu klientovi. Pomoci jeho zdraví, fyzické zdatnosti, mentální výkonnosti, psychické pohody, zvládání stresu, regenerace, produktivity… zkrátka chci být takový životní rádce v oblasti zdraví.

Zdraví přitom není jen absence nemoci, a už vůbec ne absence jednoho konkrétního viru. Podle Světové zdravotnické organizace je to "stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody". Máme to?
Určitě ne všichni. Péče o zdraví nemůže být „o práškách“, je třeba hledat příčiny… Jednoduše umět se o sebe starat. Moje matka je psycholožka, poznatky třeba o efektech stresu mám „z první ruky“. Sám jsem ve fitku zažil ledacos, osobně jsem poznal stovky klientů. Například u dvou svých padesátníků vidím až generační rozdíl v kondici oproti některým dnešním třicátníkům. Přesně tohle je výsledek odlišného přístupu k životu…

Tedy jak říká jeden bonmot: s blížící se osmdesátkou můžete vypadat jako Sly Stallone, Mick Jagger, nebo jeden nejmenovaný prezident…
Jasně se vyplácí držet se v normě, starat se o sebe - jak osobně, tak ve vztahu ke společnosti. Kašlat na všechno a pak využívat lékařské služby je jistým projevem sobectví. Třeba léčba cukrovkáře stojí stát statisíce ročně. Obecně se asi hřeší na bezplatné zdravotnictví, prášky to přece vyřeší. Přístup jednotlivce je určitě rozhodující, odpovědnost má ale i stát – ekonomové třeba v USA už dlouho opakují, že jeden dolar investovaný do zvyšování tělesné zdatnosti obyvatel ušetří až 5 dolarů při léčení civilizačních chorob.

Brazilec Darlan Romani při OH v Tokiu
Ozdobou brazilský obr. V Nehvizdech raději prodlouží koulařský sektor

Platí ještě ta koncepce „Fit Fat“, tedy že mírná nadváha nevadí, pokud je člověk fyzicky aktivní?
Důležité a zrádné je slovo mírná. Nadváha je totiž předstupeň obezity. A to je závažná civilizační choroba. Ale k otázce – ne, neplatí to. Zakladatel Institutu moderní výživy Lukáš Roubík publikoval nedávný výzkum, který statisticky potvrzuje, že štíhlí lidé, i když aktivně nesportují, mají nižší šanci na ischemické poruchy, kardiovaskulární potíže, cukrovku, infarkt, než baculatí jedinci, byť aktivní.

Takže „mírná nadváha“ je podobný eufemismus jako „střídmé pití“ - taková iluze, že to nevadí…
Tak nějak. Povzbuzující je, že mladší ročníky jsou v tom edukovanější. Známá je i souvislost se vzděláním a sociální úrovní. Bohužel je mezi nevzdělanými a sociálně slabšími lidmi větší procento zdravotně problémových. A je tu ještě jeden aspekt, zatím tak trochu ve stínu těch zdravotních…

Povídejte…
Jde o tu dnes hodně skloňovanou „uhlíkovou stopu“. Možná že to vyzní trochu necitlivě, ALE - obézní lidé víc sní, vypijí, pak více zatěžují čistírny odpadních vod. Výroba nadměrných velikostí je náročnější na látky, barvy, produkuje se víc emisí. Víc obalových materiálů, víc odpadů. Lodní kontejner pojme méně zboží nadměrných velikostí – a jsme u ekologie dopravy… Přitom prodejní cena je stejná jako u standardních velikostí oblečení. Takže obézní lidé jsou zátěží pro planetu – obrazně i reálně.

Pojďme tedy zpět k námětům, jak tomu čelit. Oblíbil jste si Sněžku…
Tady je taková nepřímá návaznost na Boot Camp. S řadou osobních klientů mám přátelské vztahy, podnikáme různé akce - otužování, běhání, turistiku, lezení po skalách… Začalo to v těch lockdownech, hledali jsme aktivity co nás ještě více spojí. Výstup na Sněžku spojený s otužováním k tomu patří.

Budete nadále pořádat soutěže Strongmanů?
Ano, ale jinak. MČR 2018 a 2019 pořádal kompletně Dream Body, sen byl dostat strongmany pod střechu, na zimák. To se teď odkládá, ale máme plán velké akce s magistrátem v září. Největší závody v Čechách, jeden den amatéři a začátečníci, druhý den profíci. Název je „Strongest Game Kladno“, akce bez návaznosti na žádnou organizaci - žádné mistrovství, ale velké, prestižní závody, solidní prize money, ubytování pro zahraniční hosty, pozvaní závodníci, catering, doprovodný program. Taková nadstandardní pohárová soutěž. Opět Open Air, snad bude přát počasí.

Zatím posledním počinem byl Movember Trap Bar Cup.
S tím přišel kamarád Lukáš Beran se svým bratrem Tomášem – prý pojďme udělat závody… Já neměl čas, nechal jsem to na něm, ale slíbil jsem mu zázemí, podporu. Za tři týdny jsme sehnali 20 sponzorů, pozvali kvalitní závodníky. Byl tu třeba i Radek Filipi, partner zpěvačky Lucie Bílé. Vybrali jsme přes 50 000 Kč na nadaci Movember, což považuji za solidní finanční výkon. Byla tu dobrá energie, nemělo to status nějakého mistrovství, ale akce pro dobrou věc. Všichni byli spokojeni, a to v této době není málo. Mnozí nazvedali osobní rekordy, to vše bez jakékoliv nevraživosti. Na jaře na to chceme navázat soutěží v Log Liftu, tedy zvedání klády ze země nad hlavu. To bude takový „předskokan“ těch velkých zářijových závodů.

Petr ŠIKOLA