Jeden ze členů výboru kladenského klubu KOB Jiří Cabrnoch prozradil Kladenskému deníku o tomto sportu více. Sám dokonce říká, že má šanci se v budoucnu dostat do programu Letních olympijských her.

V čem vůbec tkví podstata orientačního běhu?
„Je to velmi univerzální sport. Musíte při něm mít výbornou fyzičku a navíc se perfektně orientovat v prostředí. Ani jednu věc nesmíte přehnat. Pokud třeba účastník bude rychleji běžet než myslet, těžko se prosadí na vyšší úrovni. Celý závod spočívá v tom, aby doběhl pomocí buzoly a mapy, kterou dostane až na místě, na určitě místo a našel takzvanou kontrolu. Cestu si každý závodník vybírá sám, ani neví přesně, kudy běžet, jak se dostat do cíle. Může si i stanovenou délku trati prodloužit.“


Do kdy je datována historie kladenského klubu a jak funguje organizace?
„Samotný klub funguje od přelomu roku 2005/2006, celkově má však dlouhou tradici. Už v roce 1967 vznikl v rámci jednoty Sparta Doly Kladno a zahrnoval i Slaný, patřil prakticky mezi zakládající oddíly tohoto odvětví. V současnosti pořádáme závody, nejbližší bude v sobotu 5. dubna v Žilině, kam mohou přijít i nečlenové a zkusit si to. Zatím žádné mezinárodního významu neplánujeme, naše možnosti se totiž pohybují na okresní úrovni.“

Jak se může na Kladně normální smrtelník s orientačním během seznámit?
„Orientační běh je takový zamaskovaný, ukrytý sport v lesích. Člověk, který nemá žádný kontakt, se k němu těžko dostává. Nejlepší cestou, jak se s námi spojit, jsou webové stránky (www. kobkladno.unas.cz – poznámka redakce). Pořádáme většinou tréninky v sobotu odpoledne, založila se už i první skupinka mládeže, nové členy vítáme.“

Je možné se orientačním během uživit?
„Existuje velice úzká špička, která se tím uživí, spíše ale ve Skandinávii nebo ve Francii.“

A u nás?
„Jsou tu lidi, kteří jsou v klubech vrcholového sportu, ale pouze tak tři čtyři jména. Všichni ostatní to berou jako koníčka.“

Mohl byste přirovnat tento sport k nějakému jinému, známějšímu, a popsat, čím se liší?
„Nejvíce je asi podobný normálnímu vytrvalostnímu běhu na deset kilometrů nebo maratónu. Nicméně se musí skloubit i s během na lyžích nebo třeba se šachy či bridgem. V tom je tento sport jedinečný. Nestačí jen jedna stránka věci. Když to porovnám s normálním během, není tam maximální výkon, to kvůli nerovnému terénu a častým změnám pohybu prostě nejde.“

Má šanci se orientační běh dostat v budoucnu na olympijské hry?
„Světoví představitelé se o to usilovně snaží, v řadě věcí už i některá kritéria splňuje. Blíží se už splnění počtu federací, které jsou k účasti nutné, a vše vypadá velmi dobře. Zatím je ale pravděpodobnější verze orientačního běhu v parku, všechny státy totiž nemají tak dobré lesy jako my (úsměv). Tímto způsobem by mělo dojít k masivnímu šíření.

Otázka na závěr. Kdy tipujete, že se na tomto největším sportovním svátku objeví?
„Do deseti let to rozhodně nebude… (smích).

Viktor SANDEV