Se sportem jsem spjatý od malička a miluji ho nejen pasivně, ale i aktivně. Jako malého mne nejvíc ovlivňovaly hokej a fotbal. Vyrůstal jsem v 70. letech, kdy úžasná kladenská parta v hokeji neměla konkurenci. Na fotbalový SK jsem chodil dokonce ještě dřív, brával mne tam děda a byl jsem hrdý i na to, že strýc z Rozdělova trénoval v Africe a pak rok také Spartu.

Fotbal jsem pokoušel i závodně, ale víc se mi dařilo v házené, kde jsem roky hrál za Kovosport Kladno. Mrzí mě, že už nefunguje, dole u Května jsme měli nejen my mladí, ale i tehdejší mužský výběr vždycky skvělou partu.

V dospělosti jsem propadl hokejbalu, hrál jsem až do dvaačtyřiceti za Amálku Hooligans a na tohle období vzpomínám asi nejraději.

Co se týče novin, tam jsem začal pracovat v roce 1994. Zkusili jsme s kamarádem konkurs v tehdejších Kladenských novinách a přijali mne. Později jsem odešel do Kladenského expresu, který patřil rozhodně zajímavému podnikateli Pavlu Ornovi, ale od roku 2000 jsem v Kladenském deníku.

A jsem šťastný, že mohu psát o sportu právě v našem městě. Ne že by tu bylo vše růžové, všichni vědí, že máme svoje letité problémy, ale pořád se tady něco děje.

Což je pro novináře fajn.

Napište svému sporťákovi

Máte zajímavý tip na článek, potřebujete mi něco sdělit? Není problém, jsem tu pro vás. Kontaktujte mě na mailu, najdete mě také na sociální síti Facebook a twitter. A ještě si určitě pusťte video, nejen to moje - před kamerou se ocitl každý ze sporťáků Deníku.

Zdroj: Deník

Zpovídal jsem řadu osobností sportu, ale rád vzpomínám na Miroslava Ryse. Úžasný sportovec se prosadil i za mořem, ale oba jeho syna potkal tragický osud. O Mirovi, který se mohl stát světovou hvězdou fotbalu, psal i americký deník The Wall Street Journal a vycházel právě z mého článku v Deníku. 

Miro Rys
Smutný osud Mira Ryse. Obrovský americký talent skonal při nehodě