„Vyhráli jsme tendr FIBA (Mezinárodní basketbalové federace), která nás poptala na fanouškovský zážitek. To je odvětví, kterému se teď věnuje daleko více federací a klubů, než tomu bylo dříve. Naším úkolem bylo technicky zajistit fungování všech zobrazovačů, odbavení veškerého obsahu, ale také složení celého týmu režie a produkce,“ vysvětluje Soukup, co pro něj a jeho kolegy znamenala výzva s názvem mistrovství světa.

Češi tedy do všech arén, kde se světový šampionát konal, museli zajistit moderátory, DJ, členy režie, střihače, kameramany i účinkující doprovodných programů jako například tanečníky a akrobaty. A i když se ne vždy všechno povede, tak jak je v úvodu zamýšleno, prvotní ohlasy na práci českých showmanů byly pozitivní.

„Fuckupy se dějí a vždycky se dít budou, je to jen o tom, jak moc dobře to umíte zahrát, a jestli se to fanoušci dozví, nebo ne. Největší chybou, kterou ale v životě můžete udělat, je mít strach z toho, že nějakou uděláte. A já jsem strach nikdy neměl. Celý šampionát se obešel bez jakýchkoliv viditelných chyb, které by nějak zasáhly do dění šampionátu,“ vypráví s úsměvem Soukup, který se v minulosti staral právě o show na kladenském zimním stadionu, kde úzce spolupracoval i s majitelem klubu Jaromírem Jágrem.

„Na zpětnou vazbu zatím čekáme. Získáváme ji postupně, ale co se týče místních, se kterými jsme byli denně v kontaktu, tak ti byli nadšení. Když jsme přijeli, museli jsme jim všechno vysvětlit, co je to kiss kamera a další věci, které jsou u nás běžné. Tam vůbec. Už jenom to se jim líbilo. Ohlasy chodily od místních hned po zápasech a byli nadšení. Strašně pěkné bylo, když se nám povedla předzápasová show a oni se začátkem zápasu začali všichni v režii tleskat. Po skončení turnaje a v prvotních vlnách emocí jsme měli rychlé ohlasy i od lidí z FIBA. Byli spokojeni, ale ještě si počkáme na oficiální zpětnou vazbu,“ říká Soukup.

Největší akce po Tour de France a MS ve fotbale

Jeho náplní práce bylo konkrétně zajistit, aby vše v aréně běželo přesně tak, jak bylo naplánované. „Měl jsem za úkol dodržovat scénáře, které jsme připravovali s Martinem Zahálkou (majitel firmy Livebros), komunikovat s FIBA, mít do toho partnerské vstupy, protože tahle akce má obrovský partnerský přesah. Nejtěžší bylo zkoordinovat práci s televizí. Není to jako v Česku, kde je to jedno, když se zpozdíš o několik vteřin. Tady to fakt bylo na vteřiny, tak aby se hned spustila úvodní show, když televize střihla do arény. Hlavní bylo hlídat program a partnerské aktivity, kterých bylo mraky. Měl jsem na starosti celý tým v režii a veškerou zápasovou komunikaci s produkcí, kde jsem se ale mohl spolehnout na kolegu Jakuba Vránu,“ popisuje Soukup.

Přesto, že má za sebou už řadu velkých akcí, mistrovství světa v basketbalu se zatím nic nerovnalo. „Hlavně to byla celosvětová akce. Co jsme si dělali průzkumy, tak největší a nejvíc sledovaná akce na světě je Tour de France a mistrovství světa ve fotbale. Basket je hned v závěsu za tím, ale zároveň zrovna na Filipínách je basket sport číslo jedna,“ říká.

I když Soukup se svým týmem strávil na Filipínách celý dlouhý měsíc, mnoho místních krás za tu dobu nepoznal. „Viděli jsme víceméně jen arénu a hotel. Kluci, kteří byli v Japonsku, na to čas měli, protože měli úplně novou arénu a všechno bylo funkční. I v Indonésii nějaký čas našli, ale my pořád dělali věci na aréně. Řešili jsme neustálé technické problémy a elektřinu, to by bylo na samostatný článek. Navíc se v naší hale odehrála poté i celá finálová fáze včetně závěrečného ceremoniálu, takže se pořád něco zkoušelo,“ popisuje Soukup.

„Do města jsme proto vůbec nevyrazili. Vstali jsme třeba v osm, po snídani jsme šli do arény a tam jsme byli pravidelně přes půlnoc, poté na hotelu ještě příprava scénářů a programu. Najednou byly tři hodiny ráno a za chvíli vám zase zvonil budík. Až poslední den před odletem nám zbylo nějakých pár hodin, takže ten závěr jsme si moc užili,“ vzpomíná.

Filipínci – vše slíbí a nic nedodrží

I tak ale během měsíce stihl poznat něco z místní kultury a z povahy místních lidí. „Ten stát sám o sobě je vtipný a lidé, kteří tam žijí, jsou zajímaví. Jsou strašně pokorní, usměvaví, všechno ti slíbí, ale téměř nic nedodrží. Od začátku jsme něco chtěli a oni pořád jen říkali ‚zítra, zítra, zítra‘. To je takový jejich, jak oni sami říkají, Manila time. Nakonec to stejně nebylo,“ směje se Soukup.

Ze světové akce si pochopitelně odvezl i velký osobní zážitek. „Bylo to neuvěřitelné. Máš nejlepší místo v aréně, máš prvotní informace a sleduješ světové hráče. Je to obrovský zážitek. Na druhou stranu se tím nemůžeš nechat pohltit. Stejně se musíš soustředit na to, aby se věci odbavily tak, jak mají, aby to vypadalo dobře v televizi, fanoušci byli spokojení, a hlavně aby partneři a FIBA měli doručeno to, co si objednali,“ vypráví.

A pořadatelé si rozhodně nemohli stěžovat. Mistrovství napsalo fantastický příběh v podobě nečekaného vítězství Německa a dobře se bavili i diváci v arénách díky dobré práci českého týmu. Tomu pokračuje práce na dalších akcích hned po příletu domů.

„Začala sezona hokejové Sparty, o kterou jako Livebros pečujeme, čeká nás mistrovství Evropy v baseballu, kde se podílíme na finálových dnech, pak nás čeká Prague Playoffs. Hodně nám rostou také maskoti z naší Mascot Academy, někteří naši animátoři jsou poptáváni už i na zahraniční akce. Pořád je něco, nenudíme se, rosteme a hrozně nás to baví a naplňuje. Pracujete, ale zároveň se bavíte a u toho si plníte sny“ zakončuje Soukup.