Patříte mezi nejzkušenější trenéry v lize. Jak jste k futsalu dostal?
To je hodně dávno. Kolem roku 1982, kdy vznikal tým Ebárna Boys Kladno, jsme začínali v malé kopané, poté vše pokračovalo sálovkou. Pak jsme zkoušeli hrát oboje, ale to prostě nešlo. Zůstali jsme jen u malé kopané, která se vyvinula do futsalu. Ten se přesunul do hal, malá kopaná se hrála venku.

Jak je těžké si získat takovou reputaci?
Dělám to už dlouho. Asi je to vývojem, jsem už 40 let u fotbalu. Tohle je víceméně dost příbuzný sport. Hodně mi také dalo hrát po boku zkušenějších hráčů. Řadu věcí člověk okouká, něco si zkusí, když to funguje, tak to používá. Asi to není tak špatné, když jsme byli nejhůř ve druhé lize. Samozřejmě je to i o hráčích.

U nás se lze živit futsalem jen těžko. Jak dokážete skloubit svůj osobní život se sportovním?
Nejdříve je ten sportovní. Přece jen jako mladý kluk si člověk nedělá nějaké plány do budoucna. Jak člověk přichází do puberty, začíná se zajímat o holky a podobně. Spousta kluků byli vynikající hráči, ale prostě se tomu přestali věnovat. Mně to vydrželo, protože jsem měl sport rád. Naštěstí mám tolerantní manželku, takže si bez toho život nedokážeme představit.

A s prací to máte jak?
No, člověk si musí najít takovou, aby v ní byl spokojený, zbyl čas na futsal a osobní život. Když jsem byl ještě aktivní hráč, bylo to mnohem horší. Teď je to těžké jenom po organizační stránce. Nejjednodušší je prostě jenom hrát.

Futsal patří v Kladně mezi málo sportů na nejvyšší úrovni. Ale přesto si cestu na zápasy nenajde mnoho lidí.
Příznivců je dost. Problémem je, že okres Kladno je první v republice v počtu klubů. Takže fanoušci jsou rozptýleni do těchto menších. Když my hrajeme, někteří jsou ještě na zápase svého týmu a kryje se to. Na možnosti co tady v Česku jsou, že jeden nebo dva kluby jsou profesionální, jsou výsledky dobré. Určitě by tomu prospěla poloprofesionální nebo profesionální soutěž, ale toho se já už nedožiji.

Ale SAT-AN má vlastní fanklub. Je slyšet i za nepříznivého stavu.
Ti kluci se objevili loni. Přišli z ničeho nic na prvoligový zápas. Původně jsme si mysleli, že jdou na hokej, ale oni dorazili na futsal. Určitě to bylo oživení. Zvykli si na nás 
a my na ně. Teď jsme v takové fázi, kdy s námi jezdí na výjezdy. A jsme rádi, že nás podporují. Musím uznat, že jsou kreativní a některé jejich skandování je vtipné. Pokaždé mají něco nového, dokáží tým pobavit.

Nyní s týmem balancujete na hraně play-off nejvyšší soutěže, chcete se posunout výš?
Moje prognóza před sezonou se nenaplnila, takže jsem nyní opatrnější. Myslím, že prvotní cíl je vyhnout se sestupu a pokud přijde play-off bude to příjemné překvapení.

Sen každého trenéra je porazit silnou Chrudim doma.
To je a mně se to povedlo. Asi před čtyřmi roky. Skončilo to myslím 7:2, tedy už v době, kdy Chrudim byla na úrovni, co je dnes. Hráli tam Marešové, Popelka, Vladyka. Dokonce prohra s námi je jedna z nejvyšších porážek Chrudimských v jejich historii.

Dělá vám nějaký tým vrásky?
Nejzbach Vysoké Mýto jsme ještě nikdy neporazili.

Jak vidíte budoucnost kladenského klubu?
Všechno je pouze o penězích. Kdyby nebyli tací lidé jako je Jan Mašek a Jan Pergler, kteří se tomu věnují, klub by neexistoval. Sponzoři jsou v nejvyšší lize nutností. Máme 
i povinnou mládež. Ta rovněž stojí peníze. Není to zrovna levná záležitost.

Máte v klubu dost mladých hráčů?
Ano, máme, ale i zkušené hráče, takže si myslím, že se nám to krásně prolíná. Nikdo neříká, že tenhle tým by nemohl být lepší. A nikde není řečeno, že když se objeví nějaký talent u nás v mládeži, že si nemůže zahrát. Přece jen sezona je dlouhá, přicházejí
i zranění. A když se bude chtít ukázat, tak mu šanci dopřeji, ale je to velký skok z mládeže k nám do ligy.

Jaké máte zázemí?
Nemůžeme si stěžovat. Máme zajištěnou halu, pravidelné tréninky. Na výjezdy jezdíme autobusem. Když kluci potřebují nějaký servis co se týká bot, máme to také zajištěno, takže v tomto ohledu je vše v největším pořádku.

Co myslíte, že mužstvu chybí?
Musíme zapracovat na určitých věcech, jako je více střílet, přidat na sebevědomí. Pokud tohle zvládneme a trochu posílíme kádr, máme na to hrát výše.

A jaký je váš oblíbený soupeř?
Ten, kterého porazíme. Ten je nejoblíbenější (smích). Autor: Petr Tlustý

SAT-AN Kladno: Kladenský celek je spolu s Eco Investmentem jediným v nejvyšší futsalové soutěži, který se aktivně zúčastnil již nultého ligového ročníku na jaře 1993. Klub byl založen roku 1982 pod názvem Ebárna Kladno a po řadě sezon v nižších soutěžích se probojovával i do celostátního finále.