Pravda, někdy se autoři uchylují k prvoplánovému humoru a v jednom případě mne to dokonce zatahalo za ucho – to při té hlášce že “Kladeňáci chodí každé ráno před Poldovku, jestli náhodou neotevřela”. Tenhle fór totiž přichází s několikaletým zpožděním.

Je poměrně známo, že hutě na Kladně byly založeny v roce 1889 Karlem Wittgensteinem, který ji na počest své manželky Leopoldiny (která ve hře také figuruje i se svým synem) pojmenoval Poldi Hütte a profil její hlavy učinil logem železáren. Město pak rostlo úměrně rozvoji továrny, jak známe z hodin dějepisu. Po nějakých sto letech se nicméně muselo naučit žít (téměř) bez ní.

Někdejší ocelářský gigant doplatil na nepovedenou privatizaci. Jeho ostatky pak získal německý šrotařský koncern Scholz. Kdybychom zůstali u toho prvoplánového humoru, tak se nabízí laciný posměšek, že „Poldovka skončila ve šrotu“. To je ale dost daleko od pravdy. Mateřský koncern do vůbec nejstarší značky, kterou má ve svém portfloliu, investuje, a ta nedávno otevřela novou kovárnu. Souhrnně se to komunikuje moderním sloganem „Poldi is back“.

Vlastně je pozoruhodné, jak se některé firmy staly téměř synonymem pro město, kde působí. Poldi přes ústup ze slávy mezi ně jednoznačně patří. Stále zůstává významným symbolem Kladna, nedílnou součástí jeho minulosti, ale i přítomnosti.

Také jsem si uvědomil, jak pevně je ukotvena v myslích především hokejových příznivců. Vždyť dokonce zdejší fanklub navzdory střídání nejrůznějších sponzorů má stále v názvu právě Poldi.

Jenže pro současnou Poldovku určitě není únosné být hlavním partnerem nějakého „velkého“ sportu, jak tomu bývalo v dobách, kdy byla kolosem s tisíci zaměstnanců. A krčit se mezi desítkami dalších jmen v nějakém sponzorském poolu by nebylo pro takovou značku důstojné..

Z druhé strany ale angažovanost Poldi ve sportu patří k její tradici. Navíc to bývá považováno za projev společenské odpovědnosti v místě působnosti. Jedná tak i mateřský koncern, který podporuje fotbalový VFR Aalen a zápasnický KSV Aalen.

A pak mne napadlo, jak tyto zdánlivě protichůdné argumenty skloubit, jak oprášit zašlou slávu a vrátit paní Poldi na sportovní dresy. Řešení se nabízí v podobě podpory finančně nenáročného, ale zároveň populárního, viditelného a hlavně úspěšného kolektivního sportu.. Hned se nabízí spogan „nová Poldi a nový sport“.

Propojení Poldi s nějakým progresivním sportovním odvětvím na Kladně, propagovaném jako město sportu, v sobě skrývá nezanedbatelný komunikační potenciál. Angažmá tradiční místní firmy, která znovu nabírá dech, v určitém sportovním odvětví, které je rovněž na vzestupu, by mohlo být při adekvátním mediálním uchopení zajímavým trumfem v Public Relations a Reputation Managementu společnosti.

Troufám si říci, že takto zaměřená komunikace by byla efektivní, protože náklady na partnerství by nejspíš byly srovnatelné s částkami, za něž „velké“ sporty nabízí - s trochou nadsázky - drobnou reklamní plochu na tréninkovém hřišti. Jsem přesvědčen, že by se tak dalo pořídit „hodně muziky za málo peněz“.

Petr ŠIKOLA