„Bylo to z mojí strany, neshodli jsme se. Nehledal bych v tom ale žádnou senzaci, takhle to prostě je. Dostal jsem nějakou nabídku a nejdřív jsem ji přijal. Pak jsem si to ale rozležel v hlavě, když jsme se dostali na další téma. Bylo to něco jiného, takže jsem to dál neřešil a rozloučil jsem se. Takový je ale život,“ vysvětluje svůj konec v klubu Kadlec.

Ten za téměř šestnáct let zažil s kladenskými rysy řadu úspěchů. Pětkrát se radoval z extraligového titulu a k tomu přidal vítězství ve Světovém a Evropském poháru. „První titul byl speciální. Nejdřív nám utekl s Habešovnou po nájezdech, když nám neuznali regulérní gól. Mužstvo to ještě víc nakoplo, takže další rok jsme vyhráli,“ vzpomíná šestapadesátiletý trenér.

„Každý titul potom byl krásný, z každého vítězství máte nezapomenutelné zážitky. Jsou tam noví hráči, mají chuť a vůli. Když tomu obětují tolik času a dřiny, tak si jdou za vítězstvím. Každý titul má něco svého,“ dodává.

Kadlecovi za dlouhá léta v klubu prošla pod rukami také řada hráčů, ze kterých se stali úspěšní reprezentanti. Vždyť i na letošním stříbrném šampionátu v Kanadě byli hned tři hráči z Kladna. „Poznal jsem tam spoustu skvělých lidí. Prošla mi rukami řada kluků a všichni měli hokejbal v srdci. Celou dobu jsem se pohyboval v profesionálním sportu a najednou jsem poznal něco jiného. Kluci chodili do práce, večer přišli, třikrát týdně dostávali do těla a v sobotu a neděli hráli utkání. Vůči hráčům mám neskutečný respekt, musím před nimi smeknout,“ říká s uznáním Kadlec.

Předseda HBC Kladno Tomáš Rejthar o konci Drahomíra Kadlece v klubu:
„Ztráta trenéra takových kvalit pochopitelně bolí. Drahoš s týmem dosáhl všeho, co je v hokejbalu možné dosáhnout. V předsezonních jednáních jsme se ale rozcházeli v některých názorech, což mohla být překážka v další spolupráci. Pokoušeli jsme se nalézt kompromis, ale nakonec se Drahoš rozhodl odejít. Mrzí nás to, ale respektujeme to. Patří mu díky za všechny úspěchy, kterých s týmem za více než patnáct let dosáhl. I díky jeho práci každý v hokejbalovém prostředí vnímá Kladno jako značku kvality. Do dalšího sportovního i osobního života mu přejeme jen to nejlepší.“

On sám poznal všechnu dřinu coby úspěšný profesionální sportovec. V ledním hokeji se stal mistrem světa, přidal pět bronzových medailí a stejný cenný kov bral dokonce i z olympijských her. Přesto si ho získal právě hokejbal. „Opravdu mě to chytlo, proto jsem tam byl tak dlouho,“ netají.

S kladenským klubem se Kadlec mohl rozloučit letos tím vůbec nejlepším způsobem – šestým extraligovým titulem. Rysové ale ve finále nestačili na pražský Kert Park, který kraluje nejvyšší soutěži od roku 2017. Kladeňáci mu podlehli 1:3 na zápasy.

„Když jsem si to zpětně rozebíral, tak musím říct, že Kert můžete porazit, ale nebudete ho porážet. Je to výjimečné mužstvo. Sešla se tam hrozně velká kvalita. Kluby mají většinou dvě dobré lajny, Kert má ale tři parádní. V útoku jsou neskutečně silní,“ chválí soupeře Kadlec.

Kam teď po konci hokejbalové kariéry povedou jeho další kroky? „Mám něco rozjednaného, ale nechci být konkrétní. Teď si i odpočinu, konečně trávím dovolenou s rodinou. Vím, že budu mít celý červenec a možná půlku srpna volno. Něco rozjednaného mám, spíš se zase vrátím na brusle. Teď mám čistou hlavu a věřím, že si léto užiju,“ zakončuje muž, pod jehož vedením se kladenské HBC vyhouplo mezi elitu.