„Všechny tři hrací dny bylo krásně, bylo něco málo přes 25 stupňů a opravdu bylo velké teplo, místy až dusno a kvůli tomu se chvilkami hrálo i těžce a lezlo to hodně do koncentrace. Naštěstí jsem úspěšně ustál všechny nástrahy. Na psychiku to bylo náročné hlavně poslední den, kdy jsem hrál poslední kolo v kategorii a pral jsem se o titul mistra světa s dalšími dvěma hráči ze Švédska,“ popsal Vlček podmínky v Gumpoldskirchenu.

Vlček měl proti sobě v juniorské kategorii dalších sedm hráčů z Finska, Švédska, Slovenska a domácího Rakouska. „Konkurence byla veliká, jako každý rok. O to větší a sladší pak vítězství je. Vítězství na nějakém turnaji v Česku se nedá rovnat s vítězstvím na mistrovství světa, to rozhodně ne. Bylo to pro mě hodně těžké a o to větší radost to pak je, když dokážu všechny soupeře porazit,“ svěřil se šestnáctiletý talent.

Ještě před měsícem přitom vůbec neměl jasno, jestli se na šampionátu představí. Po zdravotních problémech se musel vracet do tréninku i dohánět resty ve škole.

„Chybělo mi hodně testů a věděl jsem, že pokud mi toho bude zbývat stále hodně, tak nebudu moct na mistrovství odjet. Týkalo se to také absence, která byla opravdu velká. Kvůli tomu jsem také nemohl odjet na čtyři dny tréninku před mistrovstvím a musel jsem být ve škole, kde jsem dopisoval za ten týden asi čtyři testy,“ vysvětlil Vlček.

 „Do Rakouska jsem odjel ve čtvrtek odpoledne a v pátek ráno už jsem šel přímo do samotného turnaje. Tréninku jsem měl hodně, protože týden před startem mistrovství jsem odjel právě do Rakouska a tam trénoval. Nakonec to všechno dobře dopadlo, napsal jsem všechny testy úspěšně a díky tomu jsem mohl vyrazit na mistrovství. Za to jsem moc rád,“ dodal.

Ve chvíli kdy na vyhlašování vystoupal na nejvyšší stupeň zahalený v české vlajce, bylo na něm patrné velké dojetí i zadostiučinění. „Pocity to byly nejkrásnější. V tu chvíli to byl pocit štěstí. A já jsem šťastný, že jsem si tenhle pocit mohl užít podruhé v kariéře. Hlavně ze mě v tu chvíli spadla všechna nervozita, která byla tři dny nalepená na mně a já s ní vnitřně bojoval celé mistrovství. Bylo to samozřejmě dojemné jak pro mě, tak pro moji rodinu, pro moji přítelkyni, pro moje kamarády, přátelé a hlavně spoluhráče z reprezentace, se kterými jsme si tu naši krásnou hymnu zazpívali,“ přiznal Vlček.

Kromě jeho zlata získalo Česko na turnaji ještě dvě stříbrné medaile. „Stříbrné medaile vybojovali novicové v repre a spoluhráči z brněnského týmu AG Eagles Brno Anna Musilová a Dušan Fusek. Na to, jak krátkou dobu hrají Adventure golf, je to jak pro ně i celou výpravu velký úspěch,“ pochválil své reprezentační kolegy Vlček, který už se soustředí na prázdninové turnaje v Ostravě a Brně.

Do té doby si ještě může užívat velkého úspěchu, kterého se mu podařilo dosáhnout. „Víceméně jsem byl smířen s tím, že na mistrovství hrát nebudu a budu se muset do konce školního roku věnovat hlavně škole. Jsem velmi rád, že to všechno dobře dopadlo. Nejvíc mi pomohla moje mamka s tátou, kteří pro mě dělají v životě první poslední, a chci jim za to ze srdce poděkovat. Dál bych chtěl poděkovat bráchovi, celému zbytku rodiny a také mé přítelkyni a mému blízkému kamarádovi,“ zakončil čerstvý světový šampion.