Do Kladna se vracíte po dvou letech. Prozraďte, jak se váš návrat urodil?
Už když jsem odcházel, tak jsem panu Fortuníkovi říkal, že pokud zůstanu v České republice a nepůjdu do zahraničí, rád bych se na Kladno vrátil. V té době jsem měl v Praze rodinu, manželku a syna. Kladenský klub mi přirostl k srdci za těch 5 let, byl jsem zde spokojený, měl jsem dobrý vztah s fanoušky, s lidmi kolem klubu a hráči. Stala se životní situace, která se stala, ale i když jsem byl v Karlových Varech spokojený, s myšlenkou odejít do zahraničí a splnit si sen nebo se vrátit na Kladno jsem bojoval dlouho. Chtěl jsem trávit více času se synem, vídat ho a vychovávat. Tahle myšlenka se mi zalíbila nejvíc. Opustil jsem od toho, že bych šel hrát do zahraničí, nebo pokračoval ve Varech, kde se mění spousta věcí, od trenéra až k 75 % kádru. Ve Varech jsem si všechno odbyl, poděkoval jsem jim, že moje dvouroční mise naplnila jak očekávání klubu, tak i moje. Byl jsem tam ty dva roky spokojený, ale čas, který jsem se synem minul kvůli svému povolání, mi nikdo nevrátí. Chtěl bych to dohnat. S myšlenkou návratu jsem si pohrával už v době, kdy jsem se rozváděl. Bývalé ženě jsem navrhoval, že bych se vrátil během rozehrané sezony, ale to už by nic nezměnilo. Kolem prosince jsme byli v kontaktu s panem Fortuníkem, dával mi vědět, že tam bude nový trenér a jestli nad návratem uvažuji. Dal mi čas do března nebo dubna a nakonec jsem se stihl rozmyslet už v březnu, kdy jsem mu slíbil, že se vrátím na 100 %.
V Karlovarsku jste v první sezoně získal mistrovský titul, letos jste skončili na 3. místě. Jak se budete ohlížet za těmito úspěchy?
Jedině pozitivně. Všechny nás mrzí minulá sezona, kdy jsme vypadli. Šel jsem za tím získat titul, poznat větší tlak a zároveň další pohled na volejbal. Každý den jsou od vás vyžadovány stoprocentní výkony a pohled pana trenéra Nováka na život i na volejbal se mi líbil. A myslím, že jsme ve vnímání života a volejbalu identičtí. Já jsem tam byl maximálně spokojený. První sezona byla velká jízda, která se nám hodně povedla, a poslední sezona nebyla špatná, jen výsledkově nedopadla tak, jak jsme si představovali.

Zmiňoval jste, že Karlovarsko prochází proměnou. To se dá říct i o Kladnu. Kolik hráčů, kteří jsou v týmu, jste zažil?
Potkal jsem Jiřího Kraffera, Lukáše Kyjanicu a Tomáše Hýského a to budou nejspíše všichni. Tomáš Kunc skončil s kariérou a spousta kluků odešla. V poslední době se k tomuto trendu vyjadřoval prezident Karlovarska pan Novotný, že je zde spousta zahraničních trenérů a hráčů, ale my nemáme z čeho brát. Základna v České republice sice je, ale kluci ještě nemají na to, aby se stali součástí základní sestavy mužského volejbalu. Musí se čekat a zatím se mužstva lepí zahraničními trenéry a hráči. Bohužel se nedá nic dělat, je to známka toho, že se to dělá nějakým stylem zle. Není nás tolik, volejbal u nás není sport číslo jedna a nejsou takové prostředky jako v ostatních zemích, kde je volejbal na lepší úrovni. Výchovný systém například v Itálii je stejný od 16 let věku pro všechny a poté hráči umí a hrají to samé. Tady každý trenér učí něco jiného a když poté kluci přijdou do národního týmu, tak uplyne měsíc, než se herně sjednotí. Může se tak stát, že hned první turnaj se nepovede. Nelze říct, že naše soutěž je kvalitní pro zahraniční hráče. Možná to tak je, ale spíše je to způsobeno tím, že mladí hráči a trenéři nejsou.
Zásadní změna v kladenském týmu je i na trenérském postu, kam přichází Francouz Arnaud Josserand. Co od toho očekáváte?
Za mě to není špatný krok, všechno se uvidí, až se bude hrát. Arnaud Josserand je zkušený trenér a ze zpráv, které mám, se jedná lidsky o kvalitního člověka, což Francouzi bývají. Jsou poctiví na obranu, v poli a na síti je návaznost. Jsou důslední v herních činnostech. Myslím si, že je to dobrý krok, těším se, co zahraniční trenér přinese do kladenského týmu.
Už jste se s panem Fortuníkem bavili, jaké ambice bude tým mít?
Ambice jsou jako každý rok se probojovat minimálně do semifinále a zase se vrátit v Českém poháru mezi nejlepší čtyři týmy a bojovat o medaile. Poslední roky se Kladnu moc nedařilo probojovat do semifinále nebo mezi čtyři nejlepší.

Na Kladně jste plnil roli kapitána, připadne vám tato role zpět?
To nevím, záleží na trenérovi a majiteli klubu. Pamatuji si, že když jsem byl kapitánem, tak jsem byl zároveň u národního týmu a připojil jsem se jednou ke Kladnu později. Panu Fortuníkovi se to nelíbilo a dal na rok kapitánství Tomáši Hýskému. Pan Fortuník o kapitánství může rozhodovat, ale myslím, že to bude na hráčích a novém trenérovi, který dá na doporučení. Netoužím po kapitánství, ale pokud se tak stane, bude to třešnička na dortu.
V této chvíli si plníte reprezentační povinnosti. Jaké to pro vás je?
Je to super, reprezentační povinnosti si užívám pokaždé a hrozně jsem se na to těšil. Už jsem starší a zkušenější, ale je to moc prima. Je tu pár nových kluků, kteří se setkávají a učí s větším volejbalem. Myslím, že národní tým je o tři levely výš, hlavně pod panem trenérem Novákem, a já si to užívám. Pracuje se na věcech, které nás tlačí, jsme zdraví a těšíme se na každý zápas a dřeme tak, jak je naším zvykem.
Jak budete trávit čas mezi sezonami?
V létě moc volného času není, přibližně 14 dní. Pojedu s přítelkyní na dovolenou na Krétu a už se na to těšíme. Dlouho jsme u moře nebyli, sezona byla divoká a náročná. Poté budu trávit čas se synem a následně se vrátím do kolotoče národního týmu. Bude příprava na mistrovství Evropy a před začátkem sezony je kvalifikace v Brazílii.

Jaký je plán přípravy směrem k sezoně a Kladnu?
Lehký plán poslaný máme a začíná se, myslím, 10. srpna. Začne se lehce trénovat, bude focení, dostaneme klubové věcí, takové ty příjemné povinnosti. Suchá příprava začne druhý týden v srpnu. Měli by se sejít všechny posily a nový trenér.
Na závěr se zeptám, jak se těšíte na kladenské publikum a prostředí?
Těším se moc, s některými fanoušky jsem byl v kontaktu, i přesto, že jsem na Kladně nehrál. Jezdili nás podporovat do Karlových Varů na Ligu mistrů, na zápasy play-off. Pevně věřím, že trápení bude méně, fanoušci budou veselejší a budou chodit v hojnějším počtu, jak bylo zvykem.