Pohnutí mysli bylo důsledkem únavy, emocí a krásných, neopakovatelných a mnohdy drsných zážitků. Například, když dlouhou dobu běžel v noci za intenzivního krupobití v protivětru. Nebo když ho krátce po startu zdrželi v Novém Strašecí kamarádi, kteří do něj za velkého vedra nalili pět dvanáctek a malou čtrnáctku na rozloučenou!
Na otočce v Olšových Vratech byl pouze o pár minut později, než měl v plánu. Po dvouhodinovém odpočinku s masáží se vydal zpět, přičemž se dostal do spárů zpočátku nepříjemné policejní hlídky. Chvílemi to vypadalo, že bude i zatčený o odsouzený na doživotí, poněvadž musel u Lubence asi dva kilometry absolvovat po dálnici!
„Chtěli doklady, vyvalili na mě snad deset paragrafů, co všechno jsem porušil. Nakonec to dobře dopadlo. Dokonce mě chtěli svézt. Musel jsem jim vysvětlit, že to není možné," vyprávěl jeden ze zážitků, jenž měl happy end. Blikající policejní auto ho totiž v zájmu bezpečnosti po dálnici alespoň doprovázelo. „Nakonec z toho byl příjemný zážitek," usmál se třiatřicetiletý Šroubek.
Horší bylo, když se na nějakém 140. kilometru začaly objevovat halucinace, včetně zdvojeného vidění či zvedající se krajnice vozovky. „Na hodinu jsem si musel zdřímnout," řekl s tím, že do cíle se dostal v čase 43 hodin a 58 vteřin (plus zmíněná masáž).
Na unhošťském náměstí ještě vystřihl kotrmelec, který na trati slíbil duchovnímu otci cyklistického závodu Antonínu Mittelbachovi, jenž na to připravil čtyři žíněnky.
