Zvěsti, které se šíří mezi zaměstnanci, mají reálný základ. Deníku to v pondělí potvrdil Pavel Kaidl z centrály skupiny ORLEN Unipetrol RPA, k níž Paramo náleží. Utlumení výroby v kolínském areálu se skutečně chystá. A ani změny, jež nastanou v Pardubicích, nebudou jen kosmetické.

Útlum a propouštění

„Z důvodu kumulovaných finančních ztrát způsobených dlouhodobým poklesem zájmu o oleje a maziva z produkce společnosti Paramo jsme byli nuceni přistoupit k optimalizaci produktového portfolia,“ osvětlil Kaidl pozadí rozhodování firemních manažerů. S tím, že zmiňovaná optimalizace se odrazí ve změnách organizačních i strukturálních.

„Cílem těchto změn je zachování a rozvoj výrobních aktivit v pardubickém areálu s klíčovým zaměřením na produkci nových typů asfaltů, distribuci paliv, výrobu nových typů procesních olejů, biopaliv a biokomponent druhé generace,“ shrnul, jaké má firma aktuální priority. Paramo v Pardubicích má podle Kaidlových slov fungovat jako stabilní firma s pozitivními hospodářskými výsledky. Výrobní aktivity v kolínském areálu společnosti budou utlumeny.

Toyota Yaris v areálu Oblastní nemocnice v Kolíně.
Chystá se rozjezd výroby Yarisu, automobilka nabrala už tisíc zaměstnanců

Konkrétně se organizační změny uplatní v několika vlnách. Prvním krokem se stane ukončení výroby plastických maziv v Kolíně i konec výroby finálních olejů v areálech jak v Kolíně, tak v Pardubicích. To je naplánováno na konec letošního září. Završení připravovaných změn – a to zhruba v březnu 2022 – má přinést ukončení výroby základových olejů v kolínském závodě.

„Následkem těchto změn dojde v následujících měsících ke snížení počtu pracovních míst,“ nezastírá Kaidl plány na propouštění. „Podrobnější plán v tuto chvíli připravujeme. Zaměstnancům, jichž se bude toto opatření týkat, nabídneme nové pracovní příležitosti v rámci naší skupiny ORLEN Unipetrol či zajistíme maximální podporu při vstupu na pracovní trh,“ ujišťuje, že odcházející pracovníci se dočkají podpory.

Ta může mít různou podobu: od spolupráce při sepisování strukturovaného životopisu tak, aby uchazeč účinně oslovil možné zaměstnavatele, přes poskytnutí příspěvku na úhradu kurzů zaměřených na osobní rozvoj a rekvalifikaci – a to ve spolupráci s místními úřady práce – až po psychologické konzultace.

Úřady podrobnosti neznají

Že v případě propouštění potřebuje každý pracovník jiný typ podpory, potvrdila Deníku ředitelka kolínského pracoviště Úřadu práce v Kolíně Ivana Milichovská. Přímo o Paramu ale nehovoří. Připouští, že něco kolem chystaných změn už zaslechla – nahlas to však zaznělo až v pondělním dotazu Deníku. Na jeho základě její tým firmu osloví a bude zjišťovat, co přesně se chystá a s jakými důsledky.

Také představitelé města zatím čekají, až se dozvědí více. Asistentka Šárka Hrubá tlumočila slova starosty Michaela Kašpara (Změna pro Kolín), že žádné oficiální informace z Parama město nyní nemá. To Deníku potvrdil i Kaidl. „Náš rámcový záměr jsme nejprve oznámili zaměstnancům. Podrobný plán v tuto chvíli připravujeme,“ vysvětlil, že zatím nejsou k dispozici podrobnosti. „Jakmile budeme hotovi, budeme s již konkrétními informacemi kontaktovat odpovědné úřady,“ uvedl.

Uniklý amoniak v továrně Paramo
OBRAZEM: Z Parama unikl čpavek

Obecně Milichovská připomíná, že podpora uchazečů o zaměstnání závisí na spoustě faktorů. K těm nejpodstatnějším se řadí věk, zda je dotyčný ve výpovědi, jestli potřebuje rekvalifikaci… Propuštěným lidem může úřad práce nabídnout jiné zaměstnání, ale i zapojení do řady projektů. Včetně programu outplacementu s možností zaevidovat se už ve výpovědní době.

Ředitelka současně uvedla, že lidé, kteří přijdou o místo, nemusí bez zaměstnání zůstat dlouho. „Trh práce je pojme,“ řekla Milichovská Deníku. Zvlášť po dělnických profesích je přímo hlad. A organizační změny prý nemusí vypadat tak horké, jak se zprvu zdají. Připomíná v té souvislosti zkušenost s Českou poštou, kdy v okrese měly odejít tři desítky lidí. Nakonec většina dostala jinou nabídku, bez zaměstnání zůstali dva – a ti měli novou práci okamžitě.

Významné mezníky kolínského olejářství
- Kolínská olejářská firma se hlásí k historii počínající rokem 1901, kdy na Zálabí začala vznikat „Petrolka“: Česká akciová společnost pro rafinování petroleje v Kolíně. Zpracovávala naftu především k výrobě petroleje, dále pak produkovala v té době nepříliš žádaný benzin a mazadla.
- Po první světové válce, tedy v prvních letech existence Československé republiky, firma čelila hospodářským těžkostem. Provoz byl nakonec pronajat a posléze prodán americké společnosti Vacuum Oil Company, což přineslo zásadní modernizaci rafinerie.
- Od konce 20. let minulého století se firma „svezla“ na vlně zájmu o rozvoj motorismu; dokonce budovala vlastní síť benzinek. Podchytila i potřeby vzmáhajícího se oboru letectví.
- Za okupace podnik zkonfiskovali Němci a na sklonku druhé světové války kolínský provoz opakovaně čelil spojeneckému bombardování (místní dodnes mluví o civilních obětech kvůli bombám svrženým naslepo do dýmu z požáru po předchozím náletu) – nicméně již v létě 1945 se podařilo provoz částečně obnovit.
- Na základě dekretů prezidenta republiky Edvarda Beneše byla firma znárodněna pod názvem Kolínská rafinerie minerálních olejů; ta se v první polovině 50. let minulého století přetvořila v podnik Koramo – Kolínskou rafinerii mazacích olejů. Firma se postupně (zvláště během 60. let) zaměřovala na produkci turbínových, ložiskových, hydraulických a motorových olejů. Stěžejním produktem se nakonec stal právě motorový olej: Mogul Super.
- Fúzí v roce 2003 se závod sloučil s firmou Paramo Pardubice, transformovanou ze státního podniku na akciovou společnost v roce 1994. A již od roku 2000 součásti skupiny ORLEN Unipetrol. V roce 2005 se společnost stala součástí největší středoevropské rafinérské a petrochemické skupiny PKN Orlen.