Jak potvrdil Kladenskému deníku Jaroslav Hradil z dražební společnosti Prokonzulta, vydražiteli vypršela v pondělí 14. května zákonná lhůta, přičemž zbývající částka do výše 261 milionů korun na účet nedorazila. Tím je dražba zmařená a celý proces bude patrně nutné zopakovat. „O tom pochopitelně rozhodují věřitelé a správce konkurzní podstaty Poldi a Poldi Trade, kterým je Adam Sigmund, musíte komunikovat už výhradně s ním,“ omluvil se Hradil.

Kvůli zmařené aukci, vydražitel - Společnost Compagnia del mediterraneo Steel se sídlem v Brně Poldovku nedostane, ale nevrátí se mu ani celá vložená dražební jistota, která byla ve výši 17 milionů korun. Procesní úkony mohou pohltit až několik milionů korun. Správce konkurzní podstaty Adam Sigmund potvrdil, že o všech následných krocích musí rozhodovat v první řadě věřitelé. „Podle přání věřitelů se buď dražba zopakuje a nebo se zvolí prodejní tendr,“ sdělil Adam Sigmund. "Abychom byli moudřejší a proces zbytečně nezdržovali, dali jsme si s věřiteli lhůtu do pátku 18. května, kdy se rozhodně, kterou cestou se vydáme. Zda opakovaná dražba a nebo prodej. Pokud bychom šli do dražby, napodruhé by lhůty nebyly už tak dlouhé a mohla by být vyhlášena počátkem června. V případě prodejního tendru by to trvalo nejméně dva měsíce i déle," upřesnil Sigmund. Jak dodal brněnská společnost kromě toho, že neposlala peníze na účet, žádné oficiální stanovisko nevydala a důvody nesdělila.

Přestože to před měsícem na dražbě vypadalo, že brněnská společnost má o Poldovku eminentní zájem a vydražitele, který jí dýchal při aukci na záda, přeplatila ve finále jen o minimální částku, přišlo nyní všechno vniveč. Proč vydražitel peníze na konto včas nedodal, je otázkou. Zajímavé je i to, že vítěz aukce brněnská společnost Compagnia del mediterraneo Steel byla, podle obchodního rejstříku, založena jen měsíc před dražbou, 2. března a předmětem její činnosti je správa vlastního majetku.

Co krachu Poldi předcházelo?

Soud loni v březnu povolil Poldovce reorganizaci, vedení se ale nepodařilo splnit její podmínky, například splacení dluhů, jež vznikly před úpadkem společnosti. Pomoci měl nový investor, jednání ale nevyšla. V Poldi dříve fungovaly provozy ocelárny, kovárny, dokončující výroby a tepelného zpracování. V obou dnes vydražených firmách ještě donedávna pracovalo 150 lidí.

Po roce 1989 podnik přišel o velké energetické a vojenské zakázky. Pod vedením Vladimíra Stehlíka se  jednotlivé části holdingu postupně dostaly do konkurzu. Rozpadem obřího podniku vznikla řada menších firem. Některé z nich, jako například Strojírny Poldi nebo Sochorová válcovna provozovaná Třineckými železárnami, fungují dodnes