Odmítavý postoj zaujímají například obyvatele Lán, které děsí záměr společnosti Energie postavit nedaleko jejich obce bioplynovou stanici. Obávají se zhoršení životního prostředí, zápachu, větší dopravní zátěže a poklesu cen svých nemovitostí. Proti bioplynce nedávno dokonce demonstrovali vyzbrojeni transparenty.

Bez protestů se naopak obešlo zahájení spalování biomasy v kladenském energocentru společnosti ECKG. „Biomasa nahrazuje fosilní paliva a je tak šetřeno životní prostředí,“ říká mluvčí firmy Markéta Čapková.

Kdy ECKG zahájilo spalování biomasy?
Čapková: Loni jsme absolvovali povolovací proces a od letošního února spalujeme v kotlích ECKG biomasu spolu s uhlím, což přispívá k šetření primárních zdrojů energie, tedy uvedeného uhlí, a navíc se tak naše společnost přihlásila k závazku České republiky v rámci EU ohledně podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Do konce dubna jsme už vyrobili asi 3,13 GWh elektrické energie z biomasy a její podíl by se měl dále zvětšovat s tím, jak budou narůstat dodávky biomasy do našeho závodu.

Co je biomasa, odkud ji ECKG odebírá?
Čapková: Spalujeme biomasu kategorie S2, což je v podstatě nadrcený odpad vznikající při těžbě a primárním zpracování dřeva, větví včetně jehličí, vršků stromů, slabých stromků z prořezů lesa, kořeny, pařezy, kůru a tak dále. Tento dřevní odpad není využitelný pro další truhlářskou či stavební činnost. Do této kategorie samozřejmě patří i drcený dřevní odpad vznikající při údržbě veřejné zeleně, tedy při prořezech dřevin v parcích, u silnic a podobně. V současné době je dodavatelem štěpky společnost Ekologie Lány, avšak vzhledem k tomu, že naše kotle a navazující technologická zařízení, hlavně manipulace s palivem a popelovinami, umožňují spalovat podle platného integrovaného povolení až desetiprocentní podíl z hlediska energetického obsahu biomasy v palivu, jednáme s dalšími potenciálními dodavateli tohoto paliva.

Přispívá spalování biomasy ke zlepšení životního prostředí?
Čapková: Hlavním pozitivním přínosem je náhrada fosilních paliv takzvaně obnovitelným zdrojem energie. Reprodukční cyklus u biomasy tohoto typu je v řádech jednotek let až desetiletí, na rozdíl od uhlí, kde se jedná o miliony až stamiliony let. Z hlediska dnes tolik populárního globálního oteplování a vlivu oxidu uhličitého je tato biomasa coby palivo uhlíkově neutrální. Uhlík, respektive oxid uhličitý uvolněný při spalování v kotli, je následně zpětně pohlcen novými rostlinami v procesu fotosyntézy a navíc, mrtvé dřevo by v přírodě v rámci rozkladných procesů uhlík stejně uvolňovalo. Využitím tohoto paliva v reálném čase nedochází k vnášení nového oxidu uhličitého jako u fosilních paliv typu uhlí či ropy. Tento základní fyzikální a chemický princip platí samozřejmě nejen pro dřevěnou biomasu, ale i pro všechny podobné rychloobrátkové materiály organického původu, jakými jsou tráva, sláma, odpady z pěstování a spotřeby potravin. U nyní připravovaného nového kotle také samozřejmě počítáme s možností spalovat spolu s uhlím tyto organické hmoty.

Jaká je technologie pro spalování biomasy?
Čapková: Biomasa je spalována spolu s uhlím ve stávajících fluidních kotlích číslo čtyři a pět. Jejich typ už v podstatě na základě použitého principu spalování ve fluidní vrstvě umožňuje spalovat různá paliva za předpokladu dodržení určitých technologických zásad. V současné době si proto spoluspalování biomasy nevyžádalo zásadní investiční akci kromě nutnosti instalace další váhy pro lepší kontrolu poměrů spalovaných paliv. V tomto režimu jsou kotle prozatím tři měsíce, kromě krátkodobé zkoušky loni. Na celkové hodnocení je ještě dost času. Ukazuje se však, že spoluspalování biomasy by nemělo mít zásadní vliv a potřebu rozsáhlých investic, spíše vyžaduje větší pozornost a účast ze strany provozního personálu. U nového kotle již uvažujeme se samostatnými systémy pro vykládku a dopravu biomasy, které by měly omezit potřeby dozoru ze strany zaměstnanců.