„Největší podíl ve výsadbě, a to 180 hektarů, mají jabloně. Na zbytku plochy jsou hrušně, třešně, višně a meruňky. Téměř veškerou produkci ovoce prodáme na českém trhu, a to z většiny přes obchodní řetězce. Jen višně a moštová jablka vyvážíme do západní Evropy,“ řekl vedoucí ovocnářské výroby Pavel Kašpárek.

Dešťový stín
Slaný se nachází v dešťovém stínu Krušných hor. Úhrn ročních srážek je tady přibližně 420 mm. „Po loňském rozšíření máme téměř všechny plochy pod závlahami, z toho pod kapkovými jsou všechny nové výsadby. V průměru pěti let obnovujeme ročně ovocné sady na 10 až 15 hektarech,“ uvedl Kašpárek. Dodal, že na hektar vysazují dva až tři tisíce stromků.

S postřiky vyčkávají
„Hospodaříme podle zásad a směrnic pro integrovanou ochranu ovoce. Zasahujeme cíleně proti chorobám a škůdcům až po překročení prahu škodlivosti a splnění infekčních podmínek. Pro správné rozhodování využíváme záznamy z meteorologické stanice, která spolu s počasím zaznamenává i ovlhčení. Na základě počítačových modelů vyhodnocujeme situaci pro vznik infekce. Pro záchyt škůdců máme umístěny feromonové lapáky a lepové desky. Zvažujeme, zda je zapotřebí cílený zásah pesticidem proti škůdci či chorobě,“ nastínil Kašpárek.

“V rámci boje proti škůdcům nejvíce spolupracujeme s výzkumným ústavem v Praze–Ruzyni. V minulosti u nás výzkumníci prováděli pokusy zejména u nejzávažnějšího škůdce hrušní, kterým je mera skvrnitá. Dále se zde uskutečnil například výzkum na ochranu proti obaleči zimolezovému a další,“ doplnil vedoucí.

Čtyřikrát méně chemie
„Jedním z cílů je dostat do povědomí veřejnosti, že u nás existuje kvalitní česká produkce. Hnojíme na základě půdních a listových rozborů.

Prostřednictvím kapkové závlahy dopravíme přímo do kořenového systému stromků živiny. Čili nehnojíme trávu v meziřadí,“ vysvětlil Kašpárek. Dodal, že oproti okolnímu světu je naše ovoce méně zatíženo chemií. Podle údajů Eurostatu byla v roce 2007 spotřeba pesticidů na hektar ovocných sadů v ČR přibližně pět kilogramů, zatímco v Holandsku to bylo čtyřikrát více.

Roztoč likviduje svilušku
V Ekofruktu používají proti škodlivému hmyzu chelčického dravého roztoče, který likviduje svilušky. Zmíněný roztoč se postupně rozlezl do všech sadů, takže proti uvedenému škůdci není téměř nutné používat postřiky.

Opylují i vlastní včelstva
Slánské sady mají přibližně 80 vlastních včelstev a pro období kvetení jich přivezou kočovní včelaři dvě stovky.

„U kvetoucích porostů aplikujeme jenom přípravky, které neškodí včelám, nikdy je navíc nestříkáme ve dne, jenom v noci. Včelaři si denní aplikaci nepřejí a my to plně akceptujeme, byť to zákon dovoluje,“ zdůraznil Kašpárek.

Jízda na kole rozkvetlými sady
Unie ovocnářů pořádá po několik let Slavnosti květů, které se zde ve spolupráci s ostatními ovocnáři Slánska loni konaly prvně. Je to v podstatě připravená cyklotrasa ovocnými sady v době květu, kdy jsou na zastávkách připraveny nejrůznější ochutnávky. Akce měla velký ohlas. K vidění byla i sadařská technika včetně moderních technologií. Letošní termín je předběžně naplánován na první květnovou sobotu.

Vitaminy do tyčinek
Celou sadařskou výměru má na starost stálých 15 až 20 zaměstnanců, při sklizni k nim přibývá na 80 brigádníků. Řetězce a spotřebitelé požadují standardní odrůdy, na které jsou zvyklé. Sklizená jablka jsou uskladněna v termoskladech s řízenou atmosférou. Po vytřídění a zabalení jsou připraveny na cestu k zákazníkům. Část úrody v Ekofruktu Slaný zužitkují při výrobě müsli tyčinek. Autor: Zdeněk Kulhánek